Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Miroslav Plaček
Identifikace středověkého jádra hradu Sádku a jeho vývoj

In: Průzkumy památek 1/2000, ročník 7, str. 33-42

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Práce navazuje na stať R. Vrly o existenci dvou věží Sádku - východní břitové při dochovaném gotickém portálu brány a hranolové, patrně obytné na opačné straně protáhlého polygonu hradby. Dispozici obíhá zbytek pozdějšího parkánu s oblými baštami a obezděný příkop, Čelo hradu tvoří dvojtraktový renesanční palác, do jehož průjezdu vede most z renesančního předbraní a níže položeného předhradí se dvěma čtverhrannými baštami a dosud neprozkoumanou obvodovou zástavbou.
Hrad se připomíná r. 1286 v predikátu Štěpána Ungara (příznak původu) ze Sádku a při dobytí králem Janem Lucemburským v r. 1312 ho držel Jimram z Ungersbergu (alternace jména hradu). Již tehdy měl dvě věže a snad i dvojprostorový palác při severní hradbě. Až počátkem 15. století hrad obnovili noví držitelé - páni z Valdštejna, při čemž asi vzniklo vřetenové schodiště u věže. Zdeněk z Valdštejna nebo jeho synovec Jindřich Jan do poloviny 15. století k paláci na bocích připojili tři užší oddělení. Po roku 1490 Pernštejnové nechali obezdít příkop a vystavět parkán a pro dceru Bohunku ve dvou etapách propojit palác s věžemi do dvojkřídlého tvaru se schodišťovou věžicí na jejich styku. Zachovaly se jak pozoruhodné pozdně gotické prostory na západě, tak raně renesanční klenby a schodiště ve starém paláci.
Hrad roku 1551 získal a zásadní renesanční přestavbu roku 1560 započal Zdeněk z Valdštejna. Z největší šířky hradu před čelo vysunul nový palác klenutý v obou podlažích a stavbu ukončil patrně jeho syn Jindřich krátkou patrovou arkádou a navazujícím schodištěm. Provedení arkády se dvěma archivoltami v přízemí a zdvojeným rytmem sloupků v patře, které nesly přímé kladí, odpovídá řešení v rovněž valdštejnské Brtnici, jež snad mohl navrhnout Baldassar Maggi. Při obnově po ohni v r. 1694 Walldorfové hrad doplnili o jižní křídlo s druhou schodišťovou věžicí. Snad tehdy, ale jistě v baroku snížili věže a hrad získal podobu výškově vyrovnaného zámku, kterou si přes pozdější úpravy uchoval.