Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Veronika Korčáková
Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči

In: Průzkumy památek 1/2001, ročník 8, str. 21-36

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Studie Veroniky Korčákové shrnuje výsledky diplomové práce, věnované interpretaci renesanční kaple Všech svatých v zámku Telči. Autorka v tomto příspěvku publikovala podrobný výklad interiérové výzdoby štukové a malířské z jednoho možného úhlu pohledu jako je rozbor ikonografického programu, opřený o dílo samotné a z něho následně vyvozenou ikonologickou interpretaci. Při svém výkladu se snaží dohledat významy, které rozvíjela renesanční kultura a novoplatónská filosofie, jejíž myšlenky k šlechtickým vrstvám formou hlubšího studia i určité módy přicházely z Itálie. Objednavatel, a jak vyplývá z rozboru témat výzdoby, také tvůrce ikonografického programu, pan Zachariáš z Hradce (1527 - 1589), měl totiž možnost obeznámit se s italským uměním při své cestě do severní Itálie roku 1551. Výprava české a rakouské šlechty k uvítání nově voleného císaře Maxmiliána a jeho manželky Marie Španělské významně zapůsobila nejen na pana Zachariáše, ale také na ostatní představitele české šlechty, kteří se jí zúčastnili. Jmenujme alespoň Petra Voka z Rožmberka, Jaroslava Smiřického ze Smiřic a Vratislava z Pernštejna.
Pan Zachariáš z Hradce nejvyšší moravský hejtman, úzce spřízněný s českým rožmberským rodem, pod vlivem nové vlašské kultury na počátku osmdesátých let 16. století vytvořil zcela osobitou a na našem území ojedinělou památku funerálního umění. Jeho představy a myšlenky zrealizovali na počátku osmdesátých let 16. století v rožmberském okruhu dobře známí umělci - architekt Baldassare Maggi, štukatér Antonio Melani za účasti nejméně dvou dalších pomocníků a malíř, patrně Raimund Paul, za asistence dalšího blíže neznámého malíře s monogramem S. K.
Podrobný rozbor témat štukové výzdoby prokázal autorský přínos pana Zachariáše. Na místo běžného novozákonního námětu totiž zvolil do dvou hlavních kartuší na klenbě v lodi starozákonní témata: Ezechielovo vidění suchých kostí (Ezechiel 37, 1-10) a příběh o Králi Ezechiáši, jeho nemoci a uzdravení prorokem Izaiášem (2. kn. Král. 20,1-11), který byl dříve v odborné literatuře určován jako Vzkříšení Lazara. Autorka se dále pokusila o interpretaci alegorických postav pěti ctností (ve třetí velké kartuši v lodi, v kartuších a nad segmentem v závěru kaple). Domnívá se, že při jejich výběru čerpal objednavatel z dobových ikonologických příruček. Na základě srovnání alegorických postav v telčské kapli s předlohami Ripovy Ikonologie z roku 1593 je určila jako tři křestanské ctnosti: Lásku (Charitas), Naději (Spes) a Víru (Fides). Sestavu ctností doplňují alegorické postavy Hojnosti (Abondanza) a Moudrosti (Sapientia), zdůrazňující stavebníkovy osobní priority.
Ve výkladu malířské výzdoby rollwerkových kartuší s hudebnicemi a anděly a groteskových maleb s hermami se autorka odvolává na obdobný příklad ve výzdobě pohřební kaple Strozziů ve florentském kostele Santa Maria Novella od Filippina Lippiho z počátku 16. století. Ve výzdobě obou kaplí se objevují stejná témata tří teologických ctností. Pod anděly smrti s lebkami v kapli Strozziů jsou namalovány postavy spanilých Múz s putti, kteří drží s antické hudební nástroje. To ji vede k myšlence interpretovat hudebnice v Telči jako Múzy - Apollónovy družky, patronky umění, které podle Platónovy teorie měly provázet duše na cestě do posmrtného života. Vedle groteskových maleb s hermami - dionýských motivů, které očisťovaly lidské duše, navíc nabývají dalšího smyslu - harmonického vyvážení tohoto sepulkrálního prostoru. Múzy - Euterpé, Erató, Terpsichoré a Polymnie, hrající na dobové renesanční nástroje společně s andělskými trubači v rollwerkových kartuších na triumfálním oblouku a na klenbě presbyteria podle dobových teorií personifikují hudbu nástrojovou světskou (musica instrumentalis) a hudbu vokální nadpozemskou (musica mundana), která duše pozvedá do vyšších sfér a dává jim zakoušet blízkost Boha.