Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



David Merta
Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně

In: Průzkumy památek 2/2001, ročník 8, str. 41-60

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Více než dvě desetiletí probíhá v prostoru historického jádra Brna intenzivní záchranný archeologický výzkum. Počet akcí provedených v tomto období se dnes blíží dvěma stům, čímž se Brno stalo jedním z archeologicky nejprozkoumanějších měst v ČR. Na výzkumech ve městě se podílelo několik organizací (ARÚ AVČR v Brně, MuMB, MZM, ÚAPP Brno). V roce 1997 se k nim přiřadilo nově vzniklé brněnské pracoviště občanského sdružení Archaia, které se na výzkum Brna zaměřilo systematicky. Hlavním úkolem pracoviště je snaha postihnout proces přeměny rané přemyslovské aglomerace ve vrcholně středověké město.
Od druhé poloviny devadesátých let lze hovořit o systematickém archeologickém výzkumu Městské památkové rezervace Brno a prosazování tzv. totální archeologie, která přinesla mnoho nových obecných poznatků. Z řady dílčích témat lze vyzdvihnout zejména mapování reliéfu terénu osídleného prostoru, proměnu struktury parcelní zástavby s důrazem na vývoj a vztah zděné a dřevohliněné architektury. V případě Velkého Špalíčku lze hovořit o poznání vývoje stavební struktury celého domovního bloku.
V rozmezí let 1988 až 2001 bylo uskutečněno 20 záchranných archeologických výzkumů, při kterých bylo identifikováno 26 reliktů kamenných staveb. Další čtyři byly rozpoznány při stavebně historických průzkumech. Všechny stavby byly rámcově datovány do poslední třetiny 13. století.
V literatuře byly zmiňovány stavby tohoto horizontu v případě domů Radnická č. 8 (Stará radnice), na Zelném trhu č. 7, ve Starobrněnské č. 2-4 a v domě na Náměstí Svobody č. 7.
Článek se zaměřil na stručný popis staveb známých k roku 2001, aby se tak pokusil postihnout obraz současného stavu poznání nejstarší kamenné městské architektury v Brně.
Základní otázkou, která nebyla přesvědčivě zodpovězena, je problematika absolutní datace kamenných jader. Možnost datování je vzhledem k absenci písemných pramenů i původních architektonických detailů velice omezena. K dataci je v současnosti možno využít dendrochronologii, archeologickou stratigrafii a stavebně historické analogie.
Všechny indicie zatím nasvědčují tomu, že horizont budování těchto staveb v Brně spadá do poslední třetiny 13., případně prvních desetiletí 14. století. V naprosté většině byla kamenná jádra budována po zániku starší dřevohliněné zástavby. Zánik suterénů dřevohliněných domů lze datovat do posledních desetiletí 13., případně samotného počátku 14. století. Mezi dřevohliněnou zástavbou a kamennými jádry neexistuje žádný rozpoznaný stavební horizont.
Půdorys nadzemní části staveb je relativně rekonstruovatelný. Při dodržení uličních čar, tak jak jsou zachyceny indikační skicou z roku 1825, a umístění některých sklepů uvnitř parcely lze celkem dobře rekonstruovat rozměry domů. Již dnes je jasné, že ve většině případů byla nadzemní podlaží podsklepena pouze částečně. Šachovnicové uspořádání sklepů vypovídá o podřízení se statické situaci tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení sousedních staveb. Otázkou zůstává, zda domy byly kamenné celé, nebo se jednalo o smíšenou konstrukci s tím, že nadzemní část byla hrázděná a jen sklepy byly vyzděny z kamene.
Vzhledem k současnému stavu poznání, kdy jsou neustále odhalovány nové stavby, které, co se týká půdorysné dispozice reprezentují různá rozvržení, nelze prozatím mluvit o typologii jednotlivých staveb.
V současnosti jsou v Brně rozpoznány více než tři desítky kamenných měšťanských staveb. Jejich výstavba je rámcově zasazena do poslední třetiny 13. století, případně prvních desetiletí století následujícího. Stavební horizont byl časově zařazen, zůstává však několik naléhavých, dosud nezodpovězených otázek. Pokusit se datovat některou ze staveb absolutně. Objekty typologicky rozčlenit na několik dnes již se rýsujících skupin a zvážit možnost, zda i typologické odlišnosti nemohou signalizovat několik stavebních horizontů. V neposlední řadě pak vyřešit otázky nadzemních konstrukcí, což se týká jak rozvržení půdorysů, tak i stavebních technologií.
Hlavním důvodem, proč těmto stavbám nebyla věnována zasloužená pozornost, se jeví způsob provádění SHP, kdy nebyla zejména v období do roku 1997 prováděna důsledně jeho hloubková forma. Dalším problémem se jeví přílišná jednostrannost obou dotčených oborů, kdy archeologové sledovali pouze situace odkryté archeologickým výzkumem a uměnovědci naopak dosud stojící formu, nebylo tedy využito provázání poznatků a oboustranné reflexe.
Mmožnosti identifikace dalších kamenných jader vychází z následujících faktů. Z 580 domů vnitřního města, které si vesměs podržely středověkou podobu, bylo v letech 1865 až 1905 zbořeno 429 budov. Další stavby ustoupily výstavbě v následujícím období. K prozkoumání tedy zbývá kolem šedesáti až sedmdesáti domů. Na základě dosavadních zkušeností lze téměř s jistotou předpokládat, že v převážné většině těchto domů jsou zachovány relikty kamenných jader.
Vyhodnocením a dokumentací nejstarší měšťanské kamenné zástavby v Brně se v současnosti zabývá programový projekt Ministerstva kultury ČR - "Měšťanský dům středověkého Brna". Výstupem projektu bude katalog obsahující základní údaje a fotografickou a plánovou dokumentaci jednotlivých staveb.