Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Miloš Suchomel, Pavel Zahradník
Archivní prameny o sochařských a malířských dílech kosmonoských Jelínků

In: Průzkumy památek 1/2002, ročník 9, str. 31-62

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: S novými a novými nálezy sochařských děl rodiny Jelínků drží krok i další čerstvé objevy archivních pramenných materiálů, z nichž jedny písemné zprávy dříve hypoteticky stanovená připsání a časová zařazení sochařských prací kosmonoských mistrů potvrzují, druhé je naopak vyvracejí. Tak například v souladu s údaji publikovanými ve starší odborné literatuře se ukázala být nově zjištěná datování figurálních sochařských výzdob hlavních oltářů v kostelech sv. Prokopa v Semčicích (1754-1755) a sv. Václava v Březně (1727). Naproti tomu k těm mylným hypotézám patří již dnes zařazení soch sv. Víta, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Zikmunda na hlavním oltáři kostela sv. Václava v Činěvsi mezi práce kosmonoských Jelínků. Prameny připisují autorství benáteckému mistru, tedy Františku Adámkovi. K dosud nepublikovaným poznatkům patří také identifikace přítomnosti jelínkovských sochařských děl v kostelech sv. Vavřince v Mukařově, Proměnění Páně na hoře Tábor v Lomnici nad Popelkou, sv. Václava v Rychnově u Jablonce nad Nisou a sv. Vojtěcha v Kruhu. Díky pramenům se potvrdila i domněnka, že malíř Josef Jelínek ml. se zabýval štafírováním dřevořezeb. Můžeme proto předpokládat, že jeho dílem je i efektní pestrobarevná polychromie, využívající optické působnosti lazur nanesených na stříbře, uplatněná na sochách sv. Markéty, sv. Ludmily, sv. Prokopa a sv. Václava z Okresního muzea v Mladé Boleslavi. Socha sv. Václava nese dokonce signaturu "I. Gelinek A. 1749", kterou během restaurace objevil Bohumil Zemánek. Otázkou zůstává, komu ten podpis patří, zda malíři Josefu Jelínkovi, či sochaři Josefu Jiřímu Jelínkovi. O proslulosti kosmonoských mistrů svědčí zápis z roku 1836 v bakovské farní kronice, kde autor Krucifixu z hlavního oltáře hřbitovního kostela sv. Barbory je charakterizován jako slavný sochař z Kosmonos. Ukazuje to totiž na respekt a úctu a zřejmě i širší a větší povědomost o sochařském díle kosmonoských Jelínků v Čechách ještě v první třetině 19. století. Bohužel již v následujících desetiletích mizí jelínkovská sochařská tvorba na sto let ve všeobecném zapomnění.
Bakov nad Jizerou (okresMladá Boleslav); Březno (okres Mladá Boleslav); Činěves (okres Nymburk); Chudenice (okres Klatovy); Kosmonosy (okres Mladá Boleslav); Kruh (okres Česká Lípa); Liberec; Lomnice nad Popelkou (okres Semily); Loukovec (okres Mladá Boleslav); Markvartice (okres Jičín); Mnichovo Hradiště (okres Mladá Boleslav); Mukařov (okres Mladá Boleslav); Rychnov (okres Jablonec nad Nisou); Semčice (okres Mladá Boleslav); Sobotka (okres Jičín); Struhy (okres Mladá Boleslav)