Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Michal Panáček, Jaroslav Panáček
Architektonické články za zaniklého kostela v České Lípě

In: Průzkumy památek 1/2002, ročník 9, str. 103-113

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: V posledních letech byl v České Lípě nalezen soubor architektonických článků, o němž se lze oprávněně domnívat, že pochází ze zaniklého farního kostela sv. Petra a Pavla v České Lípě. Soubor se skládá podle nálezových okolností ze tří skupin. První skupina, obsahující 15 článků, byla v roce 1972 vyjmuta z oltářního stipesu kostela sv. Maří Magdaleny a od té doby ležela zapomenuta ve sbírce kamenných plastik, jejich fragmentů a architektonických článků Okresního vlastivědného muzea v České Lípě na zahradě augustiniánského kláštera. Druhou skupinu tvoří dva články, které byly vyjmuty v roce 1997 z nádvorní zdi domu čp. 97 v ulici Jindřicha z Lipé, a poslední skupinu představuje článek, nalezený v roce 1996 při archeologickém výzkumu českolipského hradu.
Z celkem 18 článků souboru tvoří největší část - deset článků (č. 2, 3, 4, 5, 6, 8, 12, 13, 16, 19) - fragmenty okenních ostění shodné profilace, kterou tvoří široce rozevřená přímá špaleta s hlubokým půlkruhovým výžlabkem. Za touto šikminou následuje po ústupku další velmi mělký výžlabek, končící zářezem pro zasazení skleněné výplně. Několik článků souboru (č. 1, 7, 9, 10, 14, 15) jsou artefakty neurčitelného použití bez charakteristické profilace. Z nich pouze článek 10 je výjimečný plasticky pojednaným štítem s erbem, který byl určen jako znak pánů z Kunštátu a Poděbrad. Dva články (č. 17 a 18) mají podobu vrcholového křížení klenebních žeber, první s jednoduše okosenými pravoúhlými žebry, druhý s prutem hruškového profilu na spodní straně pravoúhlého žebra a kruhovým svorníkem.
Jako zcela evidentní se jevilo, že články nemohou pocházet z malého kostela sv. Maří Magdaleny. Zvláště mohutná profilace okenních ostění navozuje představu vysokých gotických oken velkého kostela, která tak mohla náležet s největší pravděpodobností jediné stavbě v České Lípě - farnímu kostelu sv. Petra a Pavla, který stával na dnešním Škroupově náměstí. Dobu jeho vzniku neznáme. Pokud neměl staršího předchůdce, byl založen současně s lokací města v prvních dvou desetiletích 14. století a svůj největší rozkvět (vznik devíti postranních oltářů mimo hlavního i s nadacemi pro oltářníky) zaznamenal ve druhé polovině 14. a na začátku 15. století. Zastihly jej však i pohromy, které si vynutily četné opravy či přestavby. Kromě běžné údržby, doložené v roce 1397, víme tak z pramenů o opravě či přestavbě po husitských a vartenbersko-lužických válkách. K té došlo přičiněním Jindřicha Berky z Dubé v 60. letech 15. století, ale po požáru města v roce 1469 bylo nutno přistoupit k nové opravě. K dalšímu velkému narušení kostela došlo při požáru města v roce 1515 a následující opravou či přestavbou kostel patrně obdržel podobu, ve které se uchoval až do konce 18. století. Zkázu kostela přinesl velký celoměstský požár 6. října 1787 a jeho definitivní zánik znamenal druhý velký oheň 12. května 1820, po němž byl kostel rozebrán na materiál pro stavbu měšťanských domů. Při této příležitosti se také patrně dostaly články našeho souboru na místa, kde byly ve 20. století nalezeny.
Datace článků není snadná. Jedině článek 10 s kunštátským erbem je možno položit do 60. let 15. století, neboť obnovitel lipských kostelů Jindřich Berka z Dubé měl za manželku Alžbětu z Kunštátu. Okenní ostění výše uvedené profilace se objevuje na stavbách různých období od počátku 14. století až do první poloviny 16. století. Stejně široké datační rozpětí poskytují tvary klenebních žeber článků 17 a 18. Zdá se však pravděpodobné, že doba největší stavební aktivity na kostele sv. Petra a Pavla, tedy druhá polovina 15. a první čtvrtina 16. století, by mohla být oním obdobím, do něhož možno datovat vznik našeho souboru, zvláště okenních ostění. Protože je pravděpodobné, že články spíše nepocházejí z jednoho stavebního období, možno vznik některých z nich (křížení žeber) položit i hlouběji do minulosti. Snad bude možné v budoucnu naše vědomosti o podobě farního kostela rozšířit nálezy dalších architektonických článků v některé z budov centra města.