Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Milada Radová-Štiková
K některým projevům saské architektury z období pozdní gotiky až renesance

In: Průzkumy památek 1/2002, ročník 9, str. 114-125

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Při zpracování tématu sklípkových kleneb autorkou článku, (které vyústilo v roce 1998 v knižní vydání, jehož německá verse z roku 2001 má název Das Buch von den Zeltengewölben, Jalna-Verlag-Prag) neuniklo pozornosti, že u mnohých objektů se sklípkovými klenbami vyskytly se další znaky saské pozdně gotické architektury. Byly ve jmenované knize vždy brány v úvahu, neboť dotvrzovaly sasko-míšeňský původ stavby. Vedle kamenických detailů charakteristických pro stavbu vévodského hradu Albrechtburku v Míšni a odtud často se sklípkovými klenbami šířených ( točitá schodiště, záclonová okna, šroubované části profilací a j.) šířily se ze Saska i jiné znaky, jejichž původ či vzor se nenachází přímo na Albrechtsburku. Nicméně je jejich výskyt v Sasku ve srovnání se sousedními zeměmi překvapivě bohatý. Svědčí do jisté míry o pozoruhodné zámožnosti stavebníků a o množství stavebních řemeslníků, kteří uspokojovali pohotově jejich nároky.

Jsou to cihelné ozdobné štíty domů, zámků, radnic i kostelů, které lze často shledat v Sasku na stavbách se sklípkovými klenbami. Cihelné štíty tohoto období staly se předmětem popisu a hodnocení nově vyšlé knihy Matthiase Donatha, Spätgotische Giebel in Sachsen (Sachs-Verlag Beucha, 2001). Kniha předvádí štíty od 80. let 15. století až k polovině 16. století. Jejich souběžnost s dalšími průvodními znaky jakými jsou např. sklípkové klenby a záclonové oblouky není v knize sledována. Ve 20. letech nastupují v Sasku velmi rané štíty obloučkové renesanční i když někdy vyplňované pozdně gotickým kružbovím. Je zde na místě zdůraznit v knize již neuváděnou oblibu a rané použití renesančních obloučkových štítů a attik v Sasku, Lužici a Slezsku a připojit příklady z Čech. Ještě ve 30. létech 16. století našly pozdně gotické saské štíty, ač ne příliš často, svou odezvu v Čechách a to oběma v knize uváděnými štíty na náměstí v Táboře. Další štíty v Čechách téhož původu, ale již v knize nezmiňované, se většinou nezachovaly, ale autorkou článku jsou vzpomenuty.

Hojným výskytem od konce 15. století s přesahem do renesance i manýrismu jsou v Sasku známy sedátkové portály. Na území severozápadních Čech byly již většinou podle charakteristických znaků, to je výklenků (nik) se sedátky v ostění, několika autory i co do uměleckého původu rozeznány. Jejich četnost známá v Litoměřicích v Jáchymově a Horním Slavkově, je v pojednávané práci rozmnožena o další rozptýlené případy a o portály jen torsálně zachované. Nechybí úvahy o možnosti transportu z dílen v Sasku, o labské vodní cestě a o cestování kameníků ze Saska do Čech i do Lužice a Slezska jak to legalisovalo v roce 1518 usnesení sjezdu kameníků v Annaberku.