Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Alena Nachtmannová
Kostelec nad Černými lesy v éře Smiřických. Provoz a vybavení renesančního zámku

In: Průzkumy památek 2/2003, ročník 10, str. 87-102

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Cílem této stati je poskytnout pohled na každodenní život, provoz a vnitřní zařízení renesančního zámku v Kostelci nad Černými lesy na počátku 17. století. Umožňuje to soubor několika pramenů, z nichž nejvýznamnější je tzv. Zlatá kniha - obsáhlý urbář panství Kostelec. Jedná se knihu shrnující nejen poddanské povinnosti, ale sepisující veškerý dominikální majetek na panství. Součástí je také velmi podrobný popis kostelckého zámku a jeho vnitřní dispozice. Druhým pramenem jsou pozůstalostní inventáře vzniklé při předávání fideikomisu v letech 1611, 1618 a 1621.
Smiřičtí byli na počátku 17. století jednou z nejvýznamnějších a nejbohatších šlechtických rodin v Čechách, přestože patřili k rodům s nejkratší historií. První zmínky o nich pocházejí z konce 14. století, do panského stavu byl povýšen až Jaroslav ze Smiřic, který také roku 1558 koupil panství Kostelec a začal s přestavbou tamního zámku. Za stavovského povstání stál tento protestanský rod na mocenském i majetkovém vrcholu, ale také na konci své existence. Poslední mužský člen rodu zemřel v roce 1619, jeho sestra byla nucena po Bílé hoře emigrovat.
Přestavba zámku trvala po celou druhou polovinu 16. století a postupně vznikl celek sestávající z vlastního zámku - čtyřkřídlé budovy s nárožními věžemi kolem čtvercového nádvoří - doplněného o podkovité předzámčí se vstupní bránou uprostřed.
Renesanční zámek musel plnit několik funkcí: byl sídlem majitele a musel poskytovat dostatečnou ubytovací a provozní kapacitu pro rodinu pána, jeho dvůr a hosty. Sloužil i reprezentaci panské rodiny a sídlila zde správa panství. Opomenout nelze ani funkci obrannou, která však v této době již ztrácela na významu. Všechny funkce se navzájem prolínaly a není možné je zcela oddělit.
Pro ubytování majitele a jeho rodiny byly vyhrazeny místnosti v prvním patře druhého nádvoří, v přízemí bydlel hejtman panství, dívky fraucimoru a další personál. Nižší dvořané a služebnictvo obývali budovy předního nádvoří, kde byla soustředěna také většina provozních místností.
Každý člen rodiny a dvora měl k dispozici jakousi "obytnou buňku" sestávající z vytápěného pokoje, nevytápěné komory a záchodu. Pokoj sloužil k denním aktivitám a byl zařízen stoly, různým sedacím nábytkem a vyzdoben obrazy. V komoře se spalo a ukládaly se tam nejrůznější osobní věci - oblečení, ložní prádlo, knihy, šperky, klenoty apod.
Nižší personál spal v komorách pro víc lidí opatřených společným záchodem.
Místnosti, které nebyly trvale obývané (a těch byla většina) sloužily jako hostinské pokoje a jakási skladiště, kam se po desítkách kusů ukládaly peřiny, stolní a ložní prádlo, cínové nádobí, koberce, nepotřebný nábytek apod.
Hlavním "obývacím pokojem" a současně jídelnou rodiny byla "taffelstuben" - místnost v prvním patře jižního křídla druhého nádvoří, hned vedle pánových pokojů. Zde se rodina scházela ke společnému jídlu a zábavě, odehrávaly se tu dvorské ceremoniály a přijímali hosté. Tomu odpovídala reprezentativní výzdoba i luxusní vybavení.
V zámku byly také specializované místnosti, např. knihovna a zbrojnice.
Společenským příležitostem a reprezentaci bylo vyhrazeno druhé patro východního křídla druhého nádvoří, kde se nacházela hodovní síň a "palác" - hlavní reprezentativní místnost sloužící zejména k tanci.
Provozní činnosti se soustřeďovaly v přízemí druhého nádvoří a v předzámčí. Na druhém nádvoří se nacházela hlavní zámecká kuchyně, jídelna dvořanů a personálu se společnými záchody, prádelna a různé skladovací prostory. Na ně navazovaly podzemní sklepy k uložení potravin a vína.
V přízemí předního nádvoří se nacházely hlavně stáje pro koně a obytné prostory čeledi, která o koně pečovala. S tím souvisela také kovárna a dvě studně na pitnou a užitkovou vodu.
Předzámčí obýval také blíže neurčený počet další čeledi a služebnictva. Především se tu však v první patře a v patrech věže nad bránou nacházely kanceláře správy panství a byty úředníků.
Těsně vedle vstupní brány bylo umístěno vězení pro neposlušné poddané, druhé "těžší vězení" se nacházelo pod klenutím mostu k druhé bráně.
K obraně zámku sloužily zejména příkopy, které obklopovaly celý zámek i předzámčí a byly překlenuty dvěma mosty, a střílny, jimiž byly zejména na předzámčí opatřeny téměř všechny místnosti.
Urbář "Zlatá kniha" umožňuje v kombinaci s pozůstalostními inventáři ojedinělý pohled do zařízení a provozu renesančního panského sídla, otázkou však zůstává, do jaké míry lze poznatky zde získané zobecnit. V literatuře byla zatím věnována značná pozornost vybavení reprezentativních a obytných panských místností na různých zámcích, ale o hospodářském zázemí sídla, jeho napojení na šlechtický velkostatek a o každodenním provozu toho zatím víme jen velmi málo.