Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Rudolf Procházka
Pozdně románský dům z areálu minoritského konventu v Brně

In: Průzkumy památek 2/2003, ročník 10, str. 163-168

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: V době záchranného výzkumu, který byl vyvolán nedokončenou přestavbou areálu minoritského kláštera na depozitáře Moravské galerie v letech 1988 - 1990 byl objeven suterén kamenného domu. Objekt stál cca 1,5 m od uliční čáry, měl obdélný půdorys o světlosti 6,4 x 4,4 m při síle zdiva 0,6 - 0,8 m. Hloubka zapuštění proti soudobému terénu činila kolem 1,9 m. Obvodové zdivo bylo po ukončení funkce z velké části vytěženo. Západní, nejlépe zachovaná zeď byla vybavena odkládacím výklenkem pro svítidlo, vyzděným z nízkých cihel o rozměrech 5 x 12 x 24 cm. Na severní straně byl ve vzdálenosti 1,1 m vně od předpokládaného průběhu obvodové zdi zjištěn rovnoběžný fragment zdiva o délce 80 cm a šířce kolem 60 cm, dochovaný pouze v jediné vrstvě kamenů. Lze snad soudit, že jde buď o zbytek jakési obdélné předsíně, snad pro schodiště nebo spíše pozůstatek vstupní šíje. Jiný doklad vstupu se nepodařilo zjistit, teoreticky se mohl nacházet na nezkoumané východní straně. V podlaze byly zjištěny tři sloupové jámy, na povrchu se nacházely pozůstatky dvou výmazů topenišť.sloužících asi k temperování suterénu. Na podlaze ležely též dva zlomky kamenných desek z krinoidového vápence s kruhovými otvory, které byly původně součástí podlahy nad teplovzdušným topením; jejich původní umístění však neznáme. Zásyp sklepa sestával z více či méně prohliněné stavební suti, obsahující četné zlomky plochých tašek, cihel a dlaždic; početný soubor keramiky umožňuje dataci do 2. třetiny či poloviny 13. stol. Stavba porušila starší soujámí s keramikou první třetiny 13. stol.; je také nepochybně starší než minoritský klášter, jehož počátky spadají do 30. let 13. stol., s čímž souhlasí ještě románské prvky nejstarší obdélné budovy na východní straně. Typologicky dům zapadá do horizontu nejstarších městských domů v Brně i v dalších lokalitách, vymyká se však svou ranou datací. Další archeologicky datované brněnské domy většinou velmi jednoduchých půdorysů, které představují vždy první fázi zděné zástavby na příslušné parcele, se kladou nejdříve do 2.poloviny 13. stol. Obtížně je řešitelná otázka rozsahu parcely, na které se analyzovaný dům nacházel. Snad k její zástavbě příslušel suterén dřevohliněného domu (č.522), zachycený východně od kamenného jádra.
Zkoumaný dům představuje nejstarší relativně dobře datovaný objekt svého druhu v Brně. Při úvahách o stavebníkovi lze uvažovat o souvislosti s restrukturalizací osídlení v jižní, původně slovanským obyvatelstvem obývané části tvořícího se města, tedy o příslušníkovi patriciátu resp. meliorátu nejspíše německého původu. Stavební podobou se nevymyká z prostředí raných měšťanských staveb v Brně, další analogie lze nalézt např. mezi pražskými románskými domů.