Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Pešta
Nové poznatky o stavebním vývoji zámku (jezuitské rezidence) v Žirči

In: Průzkumy památek 2/2003, ročník 10, str. 172-180

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Areál bývalého zámku - jezuitské rezidence čp. 1 v Žirči (Mkt. Schurz) je situován ve východní části městečka, na vysoké terase nad Labem. Počátky feudálního sídla v Žirči spadají patrně do 15. století. V 15. a 16. století se majitelé častěji střídali, až roku 1539 ves s tvrzí koupil Adam Zilvár (Zylvar) z Pilníkova na Břečtejně. Roku 1581 tvrz postihla přírodní katastrofa - polovina objektu se zřítila do Labe. Adam Zilvár s manželkou Annou pak na místě tvrze nechal postavit nový reprezentativní renesanční zámek.
Jádrem dnešní budovy je dobře zachovaný pozdně renesanční dvoukřídlý zámek Zilvárů, s nárožní šestibokou věží a arkádovou otevřenou síní v přízemí. Dispozice zámku se zachovala prakticky v celém rozsahu, včetně obvodového a vnitřního zdiva, hřebínkových kleneb a trámových stropů v přízemí. Část kleneb je v současné době zakryta novodobými podhledy.
Zilvárové o svůj majetek přišli během pobělohorských konfiskací. Císař Ferdinand III. Žireč daroval roku 1635 jezuitskému noviciátu u sv. Anny ve Vídni. Po roce 1652 byl starý zámek přestavěn na objekt jezuitské rezidence. Zámecká budova byla novému provozu částečně přizpůsobena - byly zazděny arkády a provedeny dílčí změny. V letech 1668-1698 byl k západní straně severního křídla přistavěn monumentální raně barokní konventní chrám sv. Anny a navazující místnosti upraveny na kaple. Raně barokní úpravy v interiérech koleje připomínají oltáře v kaplích a vstupní portál na schodiště. Patrně v určitém časovém odstupu byla přistavěna zcela nová část - jižní křídlo s racionální dispozicí s chodbou a pěti celami a spojovací západní křídlo s arkádou a průjezdem.
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byla rezidence upravena na zámek. Roku 1825 objekt vyhořel. Téhož roku Žireč koupil pražský měšťan a podnikatel Martin Wagner. Nutné úpravy proběhly bezprostředně poté (nový krov, stropy patra, klenba spojovacího křídla). V duchu romantismu byla přistavěna záchodová věž s cimbuřím na východní straně. Roku 1888 koupil Žireč Josef Ettrich, továrník z Jaroměře, který nechal upravit interiéry v neobarokním duchu. Hlavní eklektické úpravy ale proběhly až roku 1906. Zámek tehdy získal bohatou neobarokní fasádu. Novodobé úpravy po druhé světové válce měly sice utilitární charakter (novodobé vestavby příček a podhledů), ale naštěstí neochudily výrazněji památkovou hodnotu objektu.