Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Veselý, Jiří Úlovec
Tvrze a zámek v Zahrádce u Petrovic

In: Průzkumy památek 1/2004, ročník 11, str. 103-126

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Výsledkem průzkumu je zjištění, že budova zámku ve hmotě obsahuje zbytky zdiva objektů starší tvrze, jejichž poměrně velká část byla využita ve vrcholně barokní stavbě. Rozsah těchto dochovaných starších konstrukcí se podařilo vymezit docela přesně. Méně jistoty již máme v jejich přiřazování jednotlivým časovým horizontům určeným historickou rešerší. Přes všechny pochybnosti se však zdá nejpravděpodobnější, že nejstarší částí zámku je jednotraktové menší křídlo, kde sklepy a větší část obvodového zdiva nejspíše pochází z počátku 17. století. Tento nejstarší objekt byl pak zřejmě v průběhu druhé poloviny 17. století dále rozšiřován směrem k jihu. Této fázi lze přiřadit prostory při západní fasádě většího zámeckého křídla. Vzhledem k jejich nekompaktnosti a různorodosti konstrukcí je pravděpodobné, že i rozšíření probíhalo ve více fázích. Na počátku 18. století mělo již panské stavení jistě dvoukřídlou disposici a jeho fasády byly sjednoceny hladkou vápennou omítkou s rytým členěním na nárožích. Soudě dle rozsahu dochovaných částí této omítky a nesouvislosti zdiva většího křídla ve středu dispozice se zdá, že větší křídlo bylo již v této době vícetraktové a na rozdíl od dneška bylo možná i částečně podsklepené. Není rovněž vyloučeno, že byl objekt již tehdy alespoň v části vícepodlažní. Ve 20. letech 18. století pak bylo panské sídlo v Zahrádce přestavěno do podoby honosného zámku, jak jej spatřujeme nyní. 19. století se projevovalo spíše v zámeckém parku a na budovách hospodářského dvora. Zámek výrazněji nepoznamenalo.
Jak dokládá detailní rozbor dispozice i fasád, je zámek v Zahrádce zajímavý nejen složitostí svého vývoje, ale rovněž architektonickým konceptem. Výtvarná úroveň architektonických prvků zámku není zajisté nijak závratná, přesto však ve srovnání s většinou objektů podobné úrovně zřetelně vyniká. Význam má především prostorový architektonický koncept schodiště a representační části patra. Podle charakteristiky článků výzdoby fasád se zdá, že autorem návrhu vrcholně barokní přestavby mohl být některý z méně známých následovníků Františka Maxmiliána Kaňky.
Průzkum zahrádeckého zámku byl prováděn po celou dobu s vědomím, že objekt v nejbližší budoucnosti zanikne. V roce 2001 získal zámek s hospodářským dvorem nový majitel, Který nejprve projevil snahu rozpadající se objekt zachránit. Později ale požádal o sejmutí památkové ochrany a o vydání povolení k demolici stavby. Ani jedné ze žádostí nebylo vyhověno. Velmi cenný historický objekt byl tak sice alespoň na čas "zachráněn" před úplnou likvidací, nadále však nezadržitelně chátrá.