Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Luboš Lancinger
Zámek Humprechtswiesen v Kostomlatech pod Milešovkou – archivní prameny o způsobu výstavby raně barokního zámku

In: Průzkumy památek 1/2004, ročník 11, str. 144-153

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Dosud nedostatečně využité prameny z archivu hrabat Černínů (Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Jindřichův Hradec) poskytují pozoruhodné doklady o stavebním vybavení barokního zámku a dovolují rekonstrukci rozhodování urozeného stavebníka o projektu stavby. Hrabě Humprecht Jan ml. Černín, přední velmož a zemský úředník, se roku 1666 rozhodnul postavit na svém panství v Kostomlatech pod Milešovkou zámek. Z kontextu pramenů plyne, že dochovaný soubor nedatovaných a neoznačených plánů rozlehlé trojkřídlé dispozice s uzavřeným čestným dvorem a se začleněným "starým zámkem", stojícím zde asi od roku 1606, by měl být projektem, který mu dodal zednický mistr Marcello Ceresolla, uchazeč o projekt pražského paláce. Než však mohl být návrh propracován, byl již se zahájením prací redukován novými plány jen na dvě křídla bez "starého zámku". V létě 1666 byl pak záměr omezen na rozestavěné střední křídlo, které provádějící zednický mistr Adam Roßbach opatřil archaickým motivem vystupujících nárožních schodišťových věží. V té podobě došel "nový zámek" do roku 1672 dokončení. Udělení názvu Humprechtswiesen vyjádřilo zřejmou spokojenost hraběte. Ze zachovaných dokladů největší význam mají však podrobné, německy a italsky psané smlouvy na kamenické, truhlářské a zámečnické provedení oken a dveří s počty a rozměry prvků, s typy a názvy kování a se čtyřmi výkresy.
Stavební dění v areálu doplnily v letech 1671-3 obnova "starého zámku" po požáru, za nových vrchností zřízení kryté chodby na oratoř blízkého, v letech 1728-30 zvětšeného kostela sv. Vavřince a před rokem 1769 rokoková úprava "nového zámku" s prodloužením o jižní křídlo. I tento projekt, k němuž se plány nezachovaly, zůstal torzem. Účelové přístavby a adaptace z let 1887 a 1908 na výchovný ústav pro narušenou mládež zlikvidovaly "starý zámek" a setřely podobu "nového zámku", jehož název Humprechtswiesen upadnul v zapomenutí.