Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Anderle, Martin a Ivana Ebelovi
Bolevecká soustava rybníků – příspěvek k dějinám rybníkářství na Plzeňsku

In: Průzkumy památek 2/2004, ročník 11, str. 196-206

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Bolevecká rybniční soustava byla vybudována na katastru vsi Bolevec, jež se v písemných pramenech uvádí od roku 1382 (nyní místní část obvodu Plzeň 1), v povodí Boleveckého potoka, jednoho z poměrně bezvýznamných levých přítoků řeky Mže (Berounky). Hlavní vodní díla vznikla na samotném Boleveckém potoce, významné rybníky však byly postaveny rovněž na jeho dvou levých přítocích a kaskáda malých nádrží také na jeho pravém přítoku. Dnešní stav soustavy je dán vývojem, v jehož průběhu některé rybníky zanikaly, byly obnovovány, případně se stavěly nové (obr. 1). Největším a zřejmě nejstarším z rybníků soustavy je rybník Velký (53,3 ha). Byl podle písemných zpráv postaven roku 1460. Písemné prameny a výsledky dendrochronologického rozboru vzorků dřevěných součástí zařízení hrází dokládají středověký původ ještě u rybníků Borku (krátce před 1464) a Košináře 1480. Lze tušit, že středověký rozsah soustavy se na tyto objekty neomezoval. Naznačuje to rozmístění výše uvedených objektů v terénu, stavební podoba hrází dalších rybníků a potřeby rybného hospodářství. Nicméně, soustava se jako celek objevuje v písemných záznamech až od 17. století. Případ Košináře, jehož dřívější existenci písemné zprávy neevidují, naznačuje nedostatečnost písemných dokladů ve vztahu ke vzniku soustavy. Velkorysá stavba bolevecké soustavy, která předešla rybniční systémy později budované v Polabí a v jižních Čechách, bezpochyby nebyla náhlým zjevem bez předchůdců a dřívějších zkušeností. Konkrétní zdroje znalostí, z nichž vycházel sledovaný rozvoj pozdně středověkého rybníkářství na Plzeňsku, nejsou dosud zjištěny. Tušit lze mezi nimi vliv okolních klášterů, zejména Chotěšovského. Z hlediska politického a hospodářského souvisí stavba bolevecké soustavy se šťastným obdobím 2. poloviny 15. století, v němž Město Plzeň zažívalo mimořádný všeobecný vzestup, který byl založen významnou účastí v řadách vítězů husitských válek a v privilegovaných kontaktech s Říší.