Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Vladislav Razím
K vývoji a interpretaci hradu Týřova ve 13. století

In: Průzkumy památek 1/2005, ročník 12, str. 73-88

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Týřov patří k českých hradům, jejichž jméno se nejčastěji objevuje v tuzemské i zahraniční odborné literatuře. Důvodem je jeho pozoruhodná dispozice a význam, který jí byl přisouzen bádáním o hradech v poslední třetině 20. století. Dolní, přední část této dispozice je charakteristická obdélným půdorysem, který vymezuje hradba prostoupená šesti válcovými věžemi. Tato část hradní dispozice byla označena za přímý a nezprostředkovaný import tzv. francouzského kastelu doby vlády krále Filipa Augusta (1180 – 1223), a tak uvedena do úzkého vztahu s vrcholnými projevy hradního stavitelství na evropském kontinentu (např. Durdík 2002b).
Vysoké hodnocení Týřova souvisí s názorem, že celá dochovaná hradní dispozice, tedy její přední i zadní část, vznikly v rámci jednotného stavebního záměru, a to již před rokem 1249, v němž je Týřov poprvé zmíněn. Týřov byl zařazen mezi vývojově nejzávažnější hrady a zároveň se stal jedním z hlavních reprezentantů typologického rozdělení českých královských hradů 13. století. Tyto závěry vycházejí především ze systematického archeologického výzkumu, který na Týřově probíhal v letech 1973 a 1976-1984 pod vedením T. Durdíka. Interpretace výsledků tohoto výzkumu byly již vícekrát prezentovány, žel však dosud bez podrobného vyhodnocení a dokumentace nálezových situací.
Záchranný stavebně-historický průzkum z let 2000-2001, provázený petrografickým výzkumem, dendrochronologickým průzkumem a aplikací dalších dokumentačních metod, se musel nutně konfrontovat s dosavadním názorem na vývoj hradu a jeho interpretaci, vycházejícími převážně z uvedeného archeologického výzkumu. Hlavní výsledky stavebně-historického průzkumu a této konfrontace, které byly poté zveřejněny (Razím 2002a), lze stručně shrnout v několika bodech:
- Nelze tvrdit, že dochované zdivo hradu a jeho dispozice pocházejí již z doby před rokem 1249. Archeologický výzkum toto datování neprokazuje, ale naopak při datování nalezené keramiky staví na mechanickém předpokladu výstavby hradu v průběhu 2. čtvrtiny 13. století. Některé výsledky stavebně-historického průzkumu, a zejména pak dendrochronologické datování věžového paláce horního hradu nejdříve do 60. let 13. století, připouštějí pozdější vznik dochovaného hradu.
- Podle stavebně-historického průzkumu je neprokázaný dosavadní názor, že obě hlavní části dispozice hradu jsou dílem jednotného stavebního záměru. Ani vlastní výstavba totiž nemohla z technických důvodů probíhat jednotně v celém rozsahu dispozice, naopak je zřejmé, že zdivo níže položené přední části hradu bylo k části zadní připojeno následně.
- Nelze přijmout závěr, že věžový palác v západním cípu horního hradu byl teprve druhotně, s určitým časovým odstupem vložen do nároží hradební zdi. Průzkum objektu přesvědčivě ukazuje, že byl palác stavěn od počátku zároveň s obvodovou hradbou. Jak jsme již uvedli, zpochybnilo dendrochronologické datování paláce dosud předpokládanou dobu výstavby hradu již před rokem 1249.
- Podle stavebně-historického průzkumu naproti tomu není prokázáno, že těsně za bránou horního hradu (jižně od velké válcové věže) stál chronologicky první palác, který měl průjezdné přízemí. Samotná existence tohoto údajného paláce, bez ohledu na dobu jeho vzniku, je velmi diskutabilní. Charakter, účel a chronologii stavby nelze jednoznačně určit.
- Stavebně-historický průzkum zjistil do té doby neznámý složitější stavební vývoj úseku hradby jižně od velké válcové věže, navazujícího na bránu horního hradu. Interpretaci zde brání – stejně jako u řady dalších detailů – nedostupnost dokumentace nálezových situací archeologického výzkumu.
- Odmítnout je třeba tvrzení, že obvodová zeď ohrazeného prostoru východně od velké věže je rovněž původní částí údajně jednotné raně gotické dispozice hradu.
- Rozpory v prezentaci výsledků archeologického výzkumu bylo nutno konstatovat u některých částí zástavby dolního hradu.

Závěry stavebně-historického průzkumu nutně vedly k polemice s dosavadní historickou a genetickou interpretací Týřova. Přitom jsme zdůraznili zejména:
- Neopodstatněnost představ o vysokém společenském a funkčním významu hradu v době krále Václava I. (1230-1253) a naopak o apriorním nezájmu o Týřov ze strany Přemysla Otakara II. (1253-1278).
- Metodickou nepřijatelnost bezvýhradného odvozování dispozice dolní části hradu od vzdáleného idealizovaného vzoru z Francie, za současného přehlížení soudobé situace v Čechách a ve střední Evropě, zvláště když existuje reálná možnost pozdějšího vzniku zejména přední části dispozice než v době Václava I. Totéž platí o pomíjení dalších faktorů, které mohou podstatným způsobem ovlivnit interpretaci, a o mezích identifikace „přímých a nezprostředkovaných" importů stavebních typů.
- Tendenčnost při výkladu částí a prvků hradu, které mají nést znaky francouzského importu (např. padací most se stěžejkami, údajný chatelet).
- Tímto metodicky pochybným přístupem byl podstatně ovlivněn celý systematický výzkum a tvorba typologie hradů v bývalém královském hvozdu v povodí střední Berounky.

Stavebně historický průzkum Týřova pokračoval v roce 2004. Jeho nejdůležitějším přínosem bylo objevení původní dřevěné konzoly u vchodu do 1. patra velké věže horního hradu (bergfritu) a její dendrochronologické datování do doby teprve po roce 1260. Protože lze věž spolehlivě považovat za nejstarší část celé dispozice hradu, je zřejmé, že tato dispozice pochází až z doby po uvedeném datu. S tím koresponduje také zmíněné dřívější datování západního věžového paláce přibližně do stejné doby. Týřov doložený k roku 1249 měl tedy jinou dispozici a stavební podobu. Písemné prameny také nasvědčují tomu, že v době vlády krále Václava I. byl Týřov spíše loveckým hrádkem, čemuž odpovídá také jeho německé jméno Angerbach, které nevychází z žádného staršího pomístního názvu, ale je nejspíše odvozeno od jména potoka v podhradí. Některé znaky dochované dispozice horního hradu také naznačují, že zde před jejím vznikem mohla stát starší, dnes zcela zaniklá stavba. Dochovaný hrad byl nejspíše vystavěn teprve králem Přemyslem Otakarem II., přičemž však pravděpodobně nedošlo k plné realizaci plánované vnitřní zástavby.
Proč nepokládáme za přijatelný bezvýhradný výklad Týřova jako přímého a nezprostředkovaného importu tzv. francouzského kastelu, jsme vysvětlili již dříve (Razím 2002a). Dendrochronologické datování také vylučuje, že by mohlo jít o nejstarší import uvedeného druhu na východ od Porýní, jak se tvrdilo v domnění, že dochovaná dispozice vznikla již někdy ve 30. – 40. letech 13. století. Opevnění dolního hradu na Týřově představuje jistě pozoruhodnou individualitu, jež se však nevymyká z principů fortifikační architektury doby posledních Přemyslovců, která přejala a uplatňovala tzv. flankovací systémy nejpozději v průběhu 2. poloviny 13. století (Razím 1993; 2002a). Dosavadní prezentace Týřova, tendenčně zdůrazňující výjimečnost jeho dispozice v celoevropském kontextu, by proto měla být napříště realističtější a zasazená do všech relevantních souvislostí.
Z podobného úhlu pohledu je třeba hodnotit postavení Týřova také pokud jde o jeho historický a architektonický význam v kontextu českých královských hradů, zejména hradů v loveckém hvozdu. Jaký byl důvod radikální přestavby Týřova v době Přemysla Otakara II. a jaké funkce hrad měl mít, nelze při naprosté absenci písemných pramenů určit. Jednostranně akcentovat nemůžeme vojenskou úlohu, jakkoli k tomu svádí opevnění dolního hradu se systémem válcových věží. V uplatnění tohoto systému lze hledat nejen důraz na fortifikační hodnotu, ale také projev dobové módnosti a představy o reprezentativním výrazu stavební formy, věže v tomto konkrétním případě nadto měly také funkci statickou (Razím 2002a). Týřov byl pouze jedním z hradů, které Přemysl Otakar II. ve hvozdě budoval. Typologické zařazení hradu na základě akcentování významu a domnělé provenience věží může být zavádějící (pozoruhodné je zejména srovnání se současně vystavěným královským hradem Bezděz v severních Čechách).