Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Aleš Pospíšil
Gotický plán chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře ze sbírky vídeňské Akademie výtvarných umění (č. 16 841)

In: Průzkumy památek 1/2005, ročník 12, str. 91-96

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Plán zachycující půdorys části jižní poloviny chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře je uložen ve Vídni (Akademie der bildenden Künste, Kupferstichkabinett) pod č. 16 841r. Z německých autorů mu věnovali pozornost H. Tietze, O. Kletzl a H. Koepf, v české literatuře však plán nebyl dosud publikován, kromě stručné zmínky V. Kotrby v textu katalogu České umění gotické z roku 1970. Plán byl studován v souvislosti s probíhající generální opravou chrámu sv. Barbory a je průběžně konfrontován se stavebně historickým průzkumem, který provádí autor článku.
Nejdůležitějším prvkem rozboru plánu je analýza podkresby nacházející se pod definitivním rysem na papíře. Tu tvoří kombinace vpichů špičkou ostrého předmětu v pomyslných zalomeních závěrových pilířů chóru, ochozu a pláště kaplí a linek vytlačených tupějším předmětem do plochy papíru pod většinou zbývajícího rysu. Jde o autorův konstrukční systém, který následně použil jako podklad pro definitivní rys.
Ve východní partii chrámu autor plánu vycházel ze staršího, nám neznámého zdroje. Přejal z něj ty partie, kterými se dále ve svém plánu nezabýval, přejal je však i s charakteristickými prvky, které naznačují, že již v prvotním plánu byla zamýšlena síťová klenba v ochozu. Je to neobvyklé vytočení oblounů ve svazcích přípor na pilířích chóru směrem do ochozu a mezikaplový svazek, obsahující šest přípor. Z dosavadního stavebně historického průzkumu chrámu vyplývá, že síťové klenby v ochozu a hvězdové klenby ve vnitřní boční lodi mohly být vystavěny již před vypuknutím husitských válek (1420), nikoliv až v rámci první pozdně gotické dostavby (1483 – 1489), jak se doposud soudilo.
Vídeňský plán vznikl pro rozšíření chrámu na jižní straně o vnější boční loď a pro vybudování tribuny ve východním poli této lodi přístupnou šnekovým schodištěm. Autor nejprve zamýšlel oddělení obou bočních lodí pouze oblou příporou, jak je patrné z podkresby. Ve finálním rysu však zvolil složitě profilovanou arkádu stejně širokou jako v hlavní lodi doplněnou příčnými arkádami mezi jednotlivými poli boční lodi. Byl vysloven předpoklad, že šlo o změnu koncepce. Nad arkádami dělícími obě boční lodě bylo totiž možné vybudovat o patro výše okenní stěnu, na meziklenebních arkádách vnější lodi úžlabí. Tento předpoklad mohou potvrdit i kamenné žlaby nalezené v nadezdívkách meziklenebních arkád v severní vnější lodi. Není tedy vyloučeno, že ono charakteristické rozšíření chrámu o tribuny v patře, které realizoval po roce 1512 Benedikt Ried, mohlo být připraveno již před husitskými válkami autorem vídeňského plánu.
Svatobarborský plán z vídeňské Akademie nebyl dosud takto podrobně zkoumán. Kromě výše zmíněných hypotéz jsou v rysu zřetelné některé anomálie, tj. rozdílná šířka arkád chóru a hlavní lodi, vyosení východního okna jižní předsíně oproti jižnímu klenebnímu poli předsíně, či vzájemný nesoulad příčných os pilířů arkád hlavní lodi a vnější boční lodi, které se stanou předmětem dalších podrobných srovnání v rámci stavebně historického průzkumu chrámu. Stejně tak bude zvažována přesnější datace a možné autorství plánu. Již nyní je však jisté, že analýza vídeňského plánu sv. Barbory umožňuje odhalovat nebo případně potvrdit řadu skutečností, které ve svém důsledku patrně povedou k zásadnímu přehodnocení stavebního vývoje jednoho z nejvýznamnějších středoevropských gotických chrámů.