Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Marie Mžyková
K ikonologii nástropní výzdoby Trůnního sálu zámku v Telči

In: Průzkumy památek 2/2005, ročník 12, str. 151-169

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Ikonologicky zaměřená studie se věnuje odkrytí předlohového aparátu pro renesanční výzdobu tzv. Trůnního (Rytířského či nově Mramorového) sálu zámku v Telči. Záměrem práce je v důsledku „čtení“ nově zjištěných předloh pro tuto výzdobu, odkrýt ideové záměry zadavatele, tj. pana Zachariáše z Hradce, označovaného v dvorských kruzích za „jediného pravého katolíka ze stavu panského“. Právě zjištění předloh však ukazuje minimálně na určité prvky hereze, prozrazující určitý vliv protestantismu v sídle vladaře, jehož choť, Kateřina z Waldsteina, pocházela z brtnické větvě rodu, přiklánějícího se k protestantství.
Mnohovrstevný ideový obsah výzdoby zahrnuje Héraklovy činy, vedoucí k nesmrtelnosti. To, že se Zachariáš z Hradce v dobových intencích s tímto velikánem dílem ztotožňoval, potvrzuje i skutečnost, že u některých vyobrazeních Hérakla shledáváme Zachariášovy rysy. Zajímavá je i skutečnost, že tento Trůnní sál (v němž bylo umístěno i cenné „vládcovské“ křeslo, provedené Benvenuto Cellinim), byl situován nad pohřební kaplí, specielně nad výjevem Vzkříšení. V tomto kontextu se Héraklovy činy, vedoucí k nesmrtelnosti, stávají úhrnnou ideou celkové výzdoby. Za předlohový materiál byly využity rytiny nizozemských autorů z okruhu nizozemských tzv. libertinů, označujících se Rodina lásky. Vedle základních předloh byly pro Héraklovské činy využity především rytiny Cornelise Corta podle Franse Florise. Vedle těchto pozitivních, „světlých činů“, řazených ve zlatém orámování, byly sem včleněny obrazce negativních významů, představujících Nectnosti, Zlořády, předlohově převzaté z různých děl (zejména od bratří Duetecum či Harmena Mullera), mimo jiné i z kartografického díla Abrahama Ortelia, Theatrum Orbis Terrarum. Výjevy byly začleněny do kompozice, vědomě využívající augustiniánský princip významově ozřejměných čísel a geometrických obrazců. Umělecké zadání Trůnního sálu zámku v Telči tak poukazuje k uvědomělému filozofickému zadání, k jehož odkrytí dopomáhá zjištěný předlohový materiál.