Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Eva Zápalková
Renesanční malby v jižním a západním křídle zámku v Kostelci nad Černými lesy

In: Průzkumy památek 2/2005, ročník 12, str. 170-177

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Při generální rekonstrukci jižního a západního křídla zámku v Kostelci nad Černými lesy (okres Kolín), která probíhala v letech 2000–2002, byly odhaleny renesanční nástěnné malby, které značně obohatily naše znalosti o vývoji zámku v 16. a začátku 17. století. Nálezy lze zhruba rozdělit do čtyř souborů, přičemž první z nich obsahuje nález dvou fragmentů chiaroscurové malby. Menší z nich, cca 30 cm vysoký, byl objeven na jižním průčelí zámku, druhý pak, mající cca 250 cm na délku a znázorňující arkádový oblouk, byl nalezen v interiéru jedné z místností prvního patra západního křídla. Jak z rozboru stavebněhistorických souvislostí stavby vyplynulo, v obou případech se zřejmě jedná o malovanou architekturu, v případě arkádového oblouku jde dokonce o ukázku raně renesanční malby iluzivní architektury z poloviny 16. století, navíc z dvorského okruhu.
Druhý soubor maleb byl odhalen na klenbě loggie v prvním patře jižního křídla zámku. Valená klenba s lunetami byla vyzdobena festonovými pásy zeleného vavřínu se stuhou a ovocem, monochromními šedými pásy s náznakem vejcovce a snítkami větviček. Vzhledem k tomu, že obdobný výzdobný systém se nalézá ve zdejší zámecké kapli sv. Vojtěcha a přilehlé síni, lze i nalezenou výzdobu loggie shodně datovat do přelomu šedesátých a sedmdesátých let 16. století. Třetí soubor, co do rozmanitosti nejobjemnější, jsou nástěnné malby objevené při sanaci podlah v nepřístupném prostoru mezi prvním a druhým patrem jižního křídla. Podstropní vlysové malby zde zobrazují krajinné a architektonické motivy s figurální a zvířecí stafáží, zasazené do rámce chiaroscurových horizontálních pásů a vertikálních pilastrů, v místě nasazení hlavic pilastrů s patrnými anděly (putti) v pozici atlantů, ilusivně vynášejícími konzoly stropního podhledu. Při pátrání po jejich původu, respektive po původu jejich možných předloh se objevilo vodítko v podobě lavírované perokresby z období kolem roku 1604, jehož autorem je Pieter Stevens krajinář původem z Mecheln. Perokresba zobrazuje Pražský hrad s Prašným mostem, Míčovnou a Belvederem a při hlubším zkoumání nebylo možné si nevšimnout nápadné shody motivů a způsobu komponování celku se dvěma kosteleckými, spolu sousedícími krajinnými výjevy. Čtvrtý soubor maleb byl objeven taktéž při sanaci podlah v nepřístupném prostoru mezi prvním a druhým patrem západního křídla, tentokrát však šlo o podstropní malby dekorativního rázu, v provedení šedého chiaroscura. Malba v podobě kresebné rustiky běží dokola místnostmi a na dvou místech je obohacena o motiv dvou volut a ovocného zátiší. Uvedenými nálezy se nám podařilo prohloubit znalosti o stavbě samé a také doplnit českou renesanční malbu o další příklady. Vyplývá z nich, že raně renesanční, jedno či dvoukřídlý objekt kosteleckého zámku byl opatřen malovanou architekturou, v sedmdesátých letech 16. století zde působila malířská dílna, která vyzdobila kapli sv.Vojtěcha a loggii jižního křídla a na přelomu 16. a 17. století byly, též díky poznatkům článku A. Nachtmannové, některé reprezentativní pokoje prvního patra opatřeny náročnou výzdobou, která kombinovala nástěnnou krajinomalbu s tapetami, koberci a obrazy, místy to celé vsazené do rámce malovaného pilastrového řádu, vrcholícího kazetovým stropem.