Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Zdeněk Dragoun
Nejnovější odkryvy fortifikace Starého Města pražského

In: Průzkumy památek 1/2006, ročník 13, str. 73-76

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: V letech 2003 a 2005 došlo při záchranných archeologických výzkumech na území Starého Města pražského k zaznamenání některých částí staroměstské fortifikace z 30. let 13. století. V domě čp. 322/I v ulici Karoliny Světlé byla v délce 11 m potvrzena existence předpokládané hradební zdi severně od brány sv. Ondřeje. Na Národní třídě v čp. 1036/I byl zaznamenán průběh části vnitřku příkopu v šířce 10 m, byť nebyla zachycena žádná z jeho vymezujících zděných konstrukcí. Zaznamenaná šířka (cca 10 m) dovoluje úvahy o existenci vnitřní stěny příkopu v linii zadní hranice parcely domu a vnější ještě v zástavbě před průčelím domu do Národní třídy. Na uvažovaném průběhu hradební zdi v linii jižní stěny románské fáze kostela sv. Martina ve zdi (a tedy v linii jižní stěny gotického pravoúhlého presbytáře kostela) se tím nic nemění.
Relativně bohatší jsou poznatky z domu čp. 313/I na Národní třídě, kde byla zachycena v délce cca 12 m vyzděná vnitřní strana hradebního příkopu. I zde je možné předpokládat vnější stěnu příkopu pod zástavbou při Národní třídě. Zaznamenání příkopu je jeho zatím nejbližším zachycením v blízkosti Vltavy, i když průběh vnitřní stěny příkopu nenasvědčuje ještě změně trasy zatáčkou k severu. I když hradební zeď byla při terénních úpravách v minulosti kompletně (t. zn i se svými relativně mělkými základy) odstraněna, zdá se, že parcelní rozhraní nasedající na severozápadní nároží hradební věže na parcele domu čp. 314/I v síti nepravoúhlých linií zdejších parcelní sítě probíhá rovnoběžně s vnitřní stěnou příkopu a mohlo by tak respektovat trasu hradby, z níž by logicky věž vystupovala. Zajímavá je i niveleta dna příkopu (188,70 m), která je dokonce o 90 a 150 cm výše než zjištěné dno Na můstku a v Perlové ulici a odporuje tak dříve vysloveném předpokladu o klesání dna příkopu směrem k Vltavě. Způsob napojení hradebního příkopu na řečiště Vltavy tak i nadále zůstává neznámý.