Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Veselý
Areál farního kostela sv. Michaela archanděla v Praze Podolí. Příspěvek k poznání historických dřevěných konstrukcí

In: Průzkumy památek 1/2006, ročník 13, str. 88-102

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Příspěvek přináší výsledky podrobné stavebněhistorické dokumentace dřevěných konstrukcí v areálu kostela sv. Michaela Archanděla v Praze Podolí. Průzkum učinil několik objevů, které výrazně posouvají poznání kostela, zvonice, ale i sociálně historických souvislostí jejich existence.
Základní údaje pro vyhodnocení stavebního vývoje zkoumaného objektu poskytla dendrochronologická analýza vzorků odebraných z jednotlivých konstrukcí.
Dobu vzniku ranně gotického jádra stavby se podařilo určit ná základě datace torza dřevěného překladu nad průlezem ve východním štítu lodi. K výstavbě došlo nedlouho po roce 1274. V době vzniku měla stavba plochostropou loď. Presbytář byl zastropen "dřevěnou klenbou" konstrukčně spojenou s krovem.
Východní štít lodi nese stopy silného požáru, k němuž došlo patrně v letech 1484/85, obratem však byla loď znovu zastřešena. Pozdně-gotický krov nad lodí kostela je vystavěn ze dřeva smýceného roku 1485. Překvapivé je datování krovu presbytáře do roku 1559. Teprve v tomto roce patrně došlo k odstranění původního krovu presbytáře a dřevěné klenby neboť v prostoru presbytáře žádné stopy po požáru nejsou. Na základě těchto skutečností lze vyloučit, že že by byl kostel zničen v Husitských válkách.
Průzkum umožnil vřazení pozdně-gotického krovu lodi kostela do dobových typologických a technologických souvislostí poukazem na užití archaického druhu konstrukce bez podélného ztužení v době, kdy již byly zvláště na sakrálních stavbách plně rozvinuté složité systémy rámových stolic. Zároveň poukázal na užití technologie tesaných trámů půlených pilou, známé z řady gotických krovů na Starém Městě pražském.
Důležitou součástí příspěvku je rovněž pokus, rekonstruovat podle pozůstatků a otisků na štítech podobu původních krovových konstrukcí, a krátké zamyšlení nad technikou stavby nového krovu lodi po požáru 1484.
Na základě dendrochronologické analýzy známe rovněž datace dřevěných konstrukcí zvonice. Dubová vzpěradlová zvonová stolice byla vyrobena roku 1551, nosné struktury pláště zvonice v letech 1642-43 . Relativně velké stáří obou konstrukcí bylo poměrně velkým překvapením, neboť v literatuře je uváděno, že zvonice vznikla v roce 1865 na místě starší stavby ze 17. století. Z 19. století tak patrně pochází pouze lucerna a deštění obvodového pláště zvonice. Ná základě podrobné analýzy konstrukce a jejího vývoje byla podolská zvonice též důkladněji vřazena do souvislostí typologického třídníku, zpracovaného K. Kučou.