Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jakub Vítovský
Zeměpanská kurie s panovnickým trůnem, Eberlinovou mincovnou a palácem Přemyslovců a Jana Lucemburského na Starém Městě pražském

In: Průzkumy památek 1/2006, ročník 13, str. 110-146

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Z většího množství nepřímých důkazů lze vyvodit, že na východní straně dnešního Staroměstského náměstí stála ve 12. - 14. století zeměpanská kurie. Z jejích budov se dochovala torza. Kurie vznikla v první třetině 12. století tím způsobem, že tamější trojnásobně velký zeměpanský pozemek byl postupně zmenšen o Týn a špitál P. Marie. V té době byla kurie osídlena a měla už asi pravidelně situované dřevěné stavby. Někdy po roce 1135 byl v čele kurie postaven předsunutý kvádříkový dům čp. 606a zvaný později ?Ad sedem. V roce 1142 byla kurie pravděpodobně vypálena. Nejpozději v první třetině 13. století vznikly kamenné stavby na nárožních městištích čp. 605 a 628.
Za vlády Václava I. (1230 - 1253) byla románská pravobřežní aglomerace urbanizována. Tehdy byl v kurii postaven větší počet nových kamenných domů. Stavělo se tam románskou kvádříkovou technikou, z lomového zdiva a sporadicky i z cihel. Kamenné románské a raně gotické stavby vytvořily čtyřkřídlou uzavřenou dispozici. Domy čp. 505 a 629 jsou identické s jižním, čp. 606a a 606b se západním, čp. 607 se severním a čp. 628 s východním křídlem kurie. Příčná ramena domů čp. 605 a 606b rozdělila plochu uvnitř kurie na dvě nádvoří. Do kurie vedly při jihozápadním a severozápadním nároží dva vjezdy - jeden od mostu a druhý od původní stezky z Pražského Hradu. Mezi domy čp. 628 a 629 vedla z kurie ulička do špitálního kostela P. Marie před Týnem. Přízemky románských kvádříkových domů byly napůl zahloubené. Sklepy raně gotických domů z lomového zdiva byly většinou úplně zahloubené. Domy měly zadní i přední vchody. I z románského domu čp. 606a ?Ad sedem" bylo možné vystoupit na veřejné prostranství.
Kolem poloviny 13. století vytvořila celá východní strana náměstí významnou urbanistickou konfiguraci. Na jižních pozemcích čp. 601 - 604 vznikl z původního špitálu dvorec vyšehradských prelátů, kteří působili u dvora jako ?capella regia" v čele s královým kancléřem. Součástí kurie byla kromě paláce čp. 605 i směnárna čp. 606b. Vedle ní lze na severních městištích čp. 607 - 610 předpokládat zemskou mincovnu založenou kolem roku 1240 královským mincmistrem a lokátorem Eberlinem. Její čtyři slévadla měnového stříbra získala od Václava I. monopol pro celé Čechy. Tím pražská zemská mincovna dostala pod kontrolu všechny ostatní mincovny v zemi. Areál předpokládané mincovny čp. 607 - 610 byl kolem roku 1250 od kurie odříznut zdí zjištěnou vzadu mezi městišti čp. 606b a 607. Pravděpodobně v roce 1248 došlo v kurii k druhému požáru. Po něm byl raně gotický palác čp. 605 srovnán se zemí.
Dům ?Ad sedem" byl tehdy asi zvýšen a snad také ozdoben nedochovanými sochami na paměť Václava I., které byly podle kroniky dokončeny na pražském náměstí v roce 1254. Celá východní strana náměstí reprezentovala majestát a hospodářskou moc Václava I. a Otakara II.
Před kurií se konaly některé nastolovací obřady panovníků. Kronika z let 1171 - 1173 zmiňuje v Praze ?in medio civitatis" starobylý kamenný trůn (thronus quodam saxo). Podle kroniky o něj bylo v roce 1142 a odedávna svedeno mnoho bojů. Tento kamenný stolec patřil nejspíš k původnímu sněmovnímu poli, z něhož byly nastolovací obřady v době christianizace přeloženy na Pražský hrad a po stabilizaci pravobřežní aglomerace a zavedení korunovačních obřadů zase zpět. Nelze vyloučit, že veřejné prostranství před kurií bylo původně sněmovním polem a nedaleký Týn vojenskou pozicí určenou k jeho ostraze. Původní kamenný trůn Přemyslovců se v tom případě mohl nacházet u románského domu čp. 606a ?Ad sedem", zatímco stolce použité v 11. - 12. století k nastolování na Pražském hradě (a na Vyšehradě) byly spíš přenosnými ozdobnými křesly. Zmizení kamenného trůnu asi nebylo způsobeno zánikem nastolovacích obřadů, ale dvoumetrovým nánosem humusu a požárních navážek před kurií. Noví panovníci usedali na Staroměstském náměstí na trůn přinejmenším ještě v letech 1310, 1436, 1438 a 1454.
Kurie potřetí vyhořela pravděpodobně v roce 1291. Panovníkům sloužila také jako rezidence. Václav II. v roce 1305 nezemřel v domě zlatníka Konráda jak se dosud předpokládalo, ale v kurii. Václavovo úmrtní místo lze snad ztotožnit s oratoří v přízemí paláce čp. 605. Ta vznikla na začátku 14. století adaptací starší raně gotické síně. Poslední významnou stavbou v kurii byl poklasický gotický palác čp. 605 ?Ad campanam". Ten byl vybudován pro nezletilého Jana Lucemburského po roce 1310. Jeho průčelí zdobily sochy krále Jana, královny Elišky a Janových opatrovníků, kurfiřta Petra z Aspeltu a knížete Bertolda z Hennebergu (torzálně dochované).
Již od roku 1300 se ale příslušná urbanistická konfigurace začala drobit na větší počet měšťanských obydlí. Zemská mincovna byla v roce 1300 přeložena do Kutné Hory a její areál se změnil v obyčejné domy. Vyšehradští preláti dali svůj dvorec rozparcelovat v roce 1322. I sama kurie padla krátce před rokem 1332 trvale do rukou měštanů a byla rozdělena. Při posazování panovníků na trůn v 15. století fungovala už jen jako slavnostní kulisa. V adaptované podobě stála v čele náměstí do doby habsburské monarchie. Tehdy jí vystřídal palác Kinských. Jednalo se o mimořádně významný komplex, kterým prošly největší osobnosti starších českých dějin.