Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Radim Vrla, Tomáš Kyncl, Jiří Novotný
Dům s Tanečním sálem na Buchlově

In: Průzkumy památek 2/2006, ročník 13, str. 112-124

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Hrad Buchlov byl založen v první půli 13.století a do své dnešní podoby byl formován četnými přestavbami. Při jihozápadním nároží hradního jádra je situován čtyřpodlažní objekt s Tanečním sálem. V rámci chystané památkové obnovy tohoto objektu byla provedena dendrochronologická expertíza vybraných dřevěných prvků a dílčí, povrchový stavebně ? historický průzkum.
Dendrochronologický průzkum se zaměřil na datování konstrukce stropu a krovu Tanečního sálu ve 4.NP a druhotně použitých stropních trámů ve 3.NP. Z konstrukce krovu byly pomocí Presslerova nebozezu odebrány vzorky ze 6 konstrukčních prvků (tab. 2). Konstrukce krovu byla postavena z borového dřeva, stropní trámy byly vyrobeny převážně z dřeva dubového (s výjimkou dvou trámů, které byly borové).
Vlastní dendrochronologické zpracování bylo provedeno dle standardních metod (Dvorská, Poláček 2000). Vzorky byly nalepeny na dřevěné lišty a seříznuty žiletkou. Měření šířek letokruhů bylo provedeno pomocí zařízení TimeTable s přesností na 0,01mm. Pro vlastní datování byl použit program Past32 (Knibbe 2000) a Arstan. Jednotlivé letokruhové křivky byly nejprve v rámci dřevin relativně synchronizovány, následně byl odstraněn jejich dlouhodobý růstový trend (pozn. 1) a průměrovány do sumárních letokruhových řad. Tyto byly následně porovnány s dostupnými standardními chronologiemi. Pro datování dubu byla využita standardní chronologie dubu pro Českou republiku ve verzi z roku 2002 (czges2002) a standardní chronologie dubu pro Rakousko (Wimmer, Grabner 1998). Pro datování borového dřeva v době provedení průzkumu (2003) neexistovala žádná dobře proložená regionální standardní chronologie. Jediné kvalitní standardní chronologie byly dostupné pouze pro území Čech. Pro Moravu existovaly pouze lokální dílčí standardy jednotlivých objektů. Proto byla pro datování použita nejbližší lokální standardní chronologie borovice ze zámku v Bučovicích (pozn. 2) a jako kontrolní také standardní chronologie jedle pro Moravu (pozn. 3).
Relativní synchronizace letokruhových křivek v rámci jednotlivých dřevin (graf č. 1 a 2) vedla k sestavení 221 let dlouhé průměrné chronologie dubu (P40buchlov-hradQU) a 99 let dlouhé průměrné chronologie borovice (P40buchlov-hradPI). Do dubové křivky se podařilo synchronizovat všechny zpracované dubové trámy, které vytváří velmi homogenní skupinu. V případě borovic nebyly do průměrné řady synchronizovány pouze letokruhové křivky z průvlaků krovu, které neměly pro datování dostatečný počet letokruhů (v tabulce 2 nejsou uvedeny).
Porovnání průměrných letokruhových křivek se standardními chronologiemi příslušných dřevin vedlo k nalezení zcela spolehlivých datujících pozic. Dubová letokruhová řada ukázala velmi vysokou míru podobnosti s oběma standardy v pozici datující poslední letokruh do roku 1581 (graf č. 3, tab. č. 1). Borová letokruhová křivka ukázala velmi vysokou podobnost se standardem pro Bučovice (tab. č. 1, graf č. 4) zcela shodně s datováním pomocí chronologie jedle. Poslední letokruh této průměrné letokruhové řady je datován do roku 1799.
Díky značnému poškození povrchu trámů dřevokazným hmyzem se dochovali pro přesné datování klíčové podkorní letokruhy (pozn. 4) pouze na několika prvcích (tab. 2). V případě krovu byly dva dochované podkorní letokruhy datovány do roku 1799. Vzhledem k charakteru podkorního letokruhu (pozn.č. 5) byly oba použité stromy káceny na přelomu let 1799/1800. Ostatní datované prvky z konstrukce krovu bez podkorních letokruhů velmi pravděpodobně pochází také z této doby, jak lze usuzovat jednak z velmi podobného průběhu letokruhových křivek a také z odhadu počtu letokruhů zničených dřevokazným hmyzem. Do stejného období je také datován jediný zpracovaný borový stropní trám z 3. patra objektu (tab. 2).
Při odběru vzorků z dubových stropních trámů 3. patra se zpravidla nepodařilo zachovat okrajovou část trámů tvořenou bělovým dřevem. Z tohoto důvodu bylo možné dobu kácení použitých stromů pouze odhadnout na základě předpokládaného počtu bělových letokruhů (pozn. 6). Nejpřesněji bylo možné určit dobu kácení stromu ze kterého byl vyroben trám P4077. Poslední změřený letokruh byl datován do roku 1582 přičemž bylo změřeno 7 letokruhů běle a dalších 15 silně poškozených bělových letokruhů bylo započítáno. Za předpokladu, že použitý dub neměl více jak 26 bělových letokruhů (pozn. 6) lze dobu kácení stromu odhadnout do období let 1597 - 1601. Je velmi pravděpodobné, že do tohoto období spadá kácení také ostatních datovaných dubových trámů, u kterých bylo možné určit pouze spodní hranici intervalu kácení. Výsledky datování jednotlivých prvků jsou shrnuty v tabulce č. 2.
Na základě výsledků uvedených průzkumů lze konstatovat následující:
1) Hradní jádro bylo zřejmě již ve 14. století obklopeno parkánem. Před polovinou 16. století prošel hrad velkorysou přestavbou. Stavebníkem byl Jan Ždánský ze Zástřizl. V rámci této přestavby byl v letech 1546-1548 vybudován i objekt zv.Taneční sál. Jeho funkce nového byla důležitá především z komunikačního hlediska, protože z jeho 1.NP byla nově vedena hlavní přístupová trasa do hradního jádra. Objekt s Tanečním sálem byl situován ve velmi složitém skalnatém terénu, tato skutečnost měla vliv na jeho složitou dispozici. V období jeho výstavby došlo k významné změně původního plánu. V první fázi výstavby byla zbudována přístupová schodišťová terasa s nástupem, skrytým v nízkém, nedokončeném objektu, kterému náleží část konstrukcí dnešních 1.a 2. NP. Především se jedná o jižní průčelí s popsaným vstupním portálem s nápisovou deskou a dále o mohutné zdivo jihozápadního nároží objektu s předstupujícím pylonem se zaobleným čelem. Tato stavební fáze je datována dvojicí nápisových desek s letopočtem 1546. Vzápětí došlo ke změně stavby a na realizovaném objektu vznikla nástavba, jejíž jižní průčelí bylo oproti 1.NP vysunuto vně pomocí slepé arkády. Nízká místnost ve 2. NP vznikla zřejmě z důvodu vytvoření rovného plata pro výstavbu výše položených sálů.
Nad 3.NP můžeme pro 16.století ještě předpokládat nižší podstřešní podlaží. Typickým znakem popsané stavby je standardní výbava všech fasádních otvorů v kameni sekanými ostěními shodné profilace. Typickým detailem prvků kamenného ostění je rovněž ?vytažení? hladce opracované plochy ostění. Omítka byla přetažena přes hrubě opracované plochy až k vystouplé, hladké ploše, která byla zřejmě opatřena ličkou (její stopy jsou dochovány např.na ostění vstupu do 3.NP). Časový průběh i osobu stavebníka této druhé fáze výstavby objektu dokládají letopočet 1558 a iniciály ?GZZ? na kamenných okenních ostěních 3.NP.
2) V roce 1602 byl vybudován tzv.Taneční sál, tvořící dnes 4.NP objektu. Nejpozději před zřízením tohoto vstupu byla plocha terasy před průchodem Hodinovou věží rozšířena až k našemu objetu. Taneční sál s velkým rozponem byl jistě opatřen trámovým stropem, který se však nedochoval. Je pravděpodobné, že některé druhotně použité trámy ve stropech sálů 3. NP pocházejí právě odtud. Oba cihelné střešní štíty jsou pravděpodobně současné se vznikem Tanečního sálu a tedy tvar i sklon střechy objektu na počátku 17. století odpovídá dnešnímu stavu.
3) Další stavební úpravy dnes nejsme schopni přesně rozpoznat. Na přelomu 18. a 19. století došlo k totální výměně stropní konstrukce Tanečního sálu za konstrukci zcela novou. K obdobné úpravě majitelé přistoupli i v místnostech 3.NP, kde bylo ke zřízení nových trámových stropů použito vedle současných prvků i prvků z počátku 17. století (snad přenesených z Tanečného sálu). Nosná konstrukce nového stropu nad Tanečním sálem byla ze spodní strany opatřena omítaným podhledem, a byla budována jako součást konstrukce krovu, který s po dílčích úpravách dochoval dodnes.