Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Hana Hlaváčková
Idea dobrého panovníka ve výzdobě Karlštejna

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 9-18

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Ikonografie karlštejnských maleb a tím i celého hradu byla už vysvětlována různým způsobem. Mnoho z nich je bezpochyby platných, protože jejich význam je mnohovrstevný a lze jej nazírat z různých hledisek. Domnívám se, že význam, který se týká osobně Karla IV. samého, není zanedbatelný. Lze jej přitom spojit nejen s jednotlivými malbami izolovaně, jak se dosud běžně činilo, ale i s celkem a jeho logickým členěním.
Nejnižší část hradu, obytný palác, obsahoval Lucemburský rodokmen Karlův (dochovaný v renesančních kopiářích), galerii jeho předků od biblických postav (Noe) až po bezprostřední rodové předchůdce. Na jejím konci je pak sám trůnící Karel. Je zřejmé a bylo to už v literatuře konstatováno, že je zde vyobrazena minulost, dobrý původ panovníkův, který byl zárukou jeho panovnických schopností. V témž paláci už byla vymalována událost, jejímž byl Karel hlavním účastníkem, totiž zázrak s ostatkem prstu sv.Mikuláše, který chtěl Karel získat. Representuje Karla jako sběratele ostatků světců, na jejichž pomoci se jeho dobrá vláda zakládá. Současně je ale velmi významné, že se stal účastníkem zázraku, že tedy mu bylo dáno znamení milosti boží.
Ve střední části, kostelní věži, Karel sám aktivně pokračuje v bohulibé činnosti: adoruje Matku Boží a sv.Kříž, sbírá ostatky Kristova utrpení (tzv. ostatkové výjevy) a buduje pro ně nádherné schrány. Tyto prostory representují přítomnost, pozemský život s jeho bojem dobra a zla, representovaný apokalypsou. Mariánské zasvěcení hlavní prostory a mariánská ikonografie zdůrazňuje, že přes všechny osobní zásluhy Karlovy, které jsou zde připomínány, spoléhá mnohem více na přímluvu P.Marie, skrze níž jedině lze dosáhnout spásy.
Projde-li se palácem - přímo síní, v níž byl rodokmen, a mariánským kostelem - jiný přístup do vysoké věže nebyl - je nutno vystoupat schodištěm lemovaným malovanými cykly ze života sv. Václava a jeho báby sv.Ludmily, líčící jednak christianizaci země, jednak oba hlavní rodové světce - zejména panovníka sv.Václava, jehož následováním lze dosáhnout dobré vlády, míru v říši a příklad cesty, po níž lze - jako po nebeském žebříku - dosáhnout království nebeského. V horní části schodiště pak Karel a jeho rodina, následujíce bohabojné předky, adoruje ostatky vkládané do oltáře.
V nejvyšším, symbolicky i skutečně, místě paláce, kapli sv. Kříže, už Karel přítomen není. Relikvie Kristova umučení, obsažené částečně v říšských klenotech, jsou provázeny galerií světců, z nichž většina je kromě vizuální podoby zpřítomnělá i svým ostatkem. Na nástěnných malbách v okenních záklencích vrcholí apokalypsa majestátním apokalyptickým bohem a klaněním 24 starců Beránku, ve východním záklenku pak obrazy theofanií (Zvěstování, Klanění tří králů) a předobrazy Kristovy smrti na kříži (pomazání Kristových nohou v domě Šimonově, Noli me tangere). Karel, ve své snaze o dobrou vládu, založenou na příkladu světců, jistě doufal, že po smrti se, díky bohabojnému životu a přímluvě jím uctívaných světců, do tohoto království dostane (snad doufal i ve svatořečení).
Dobrá vláda byla v rozháraném 14.stol. velkým tématem už nejen literárním (knížecí zrcadla), ale i výtvarného umění. Zajímavé jsou rozdíly, jak je tento motiv zobrazován: v Itálii v malbě Ambroggia Lorenzettiho jsou zobrazeny alegorie ctností podmiňující dobrou vládu a její jevová stránka - pokojný život obyvatel. Ve Francii v iluminacích Oresmova překladu Aristotela jsou podoby různých, špatných i dobrých vlád, representovány vládci samými (v různém počtu), doprovázenými velmi stručnými vyobrazeními důsledků jejich vlády.
Na Karlštejně je, podle mého názoru, znázorněna také dobrá vláda, jejímž nositele je však jedině sám panovník z Boží milosti, Karel IV. a jeho vztah k Bohu, který sám je odpovědný za celou říši, všechny její obyvatele. Král a jeho říše jsou dosud jedno.