Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Kateřina Kubínová
Panovnické postavy v závěru schodištních maleb

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 23-36

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: První část příspěvku je věnována otázce pečeti údajně zazděné ve zdi schodiště Karlštejnské věže, která byla datována do rozmezí let 1361-1363 a používána jako argument pro dataci nástěnných maleb. Zpráva o nálezu pečetí uveřejněná v roce 1890 je velmi nevěrohodná, teprve F. Fišer, který se znovu zabýval Karlštejnskými pečetěmi ukázal, že pečeť údajně zazděná ve schodišti je s největší pravděpodobností sekretní pečeť Jana Očka z Vlašimi jako biskupa olomouckého, kterou stvrdil autentiku oltáře kaple Umučení Páně. Pečeť by tedy nadále neměla být používána jako pomocný prvek datace.
Druhá část se pak zabývá malbami v závěru schodiště. Malba nad podestou před vstupem do kaple zobrazuje zřejmě moment, kdy po vysvěcení kaple byly do ní přineseny relikvie. Karel IV. v doprovodu tří biskupů vkládá poslední ostatek do relikviářového kříže. Za oltářem klečí Karlova čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská, protože nemá na hlavě císařskou korunu, musel obraz vzniknout před rokem 1368. Pokud další postava měla korunu, mohlo se jednat o Václava IV. Třetí postava, jak ukazují Sequensovy pauzy a akvarely, s největší pravděpodobností nikdy korunu neměla.
Klečící postavy v závěru schodištního cyklu jsou typově velmi blízké kresbě zachycené ve wolfenbüttelském skicáři 60.5 Aug. 2 z roku 1586. Kresba zachycuje s největší pravděpodobností malbu namalovanou před rokem 1361 na Karlštejně (snad nejvyšší pole v kapli Panny Marie?). Tyto postavy zpodobňují v dolní řadě Jana Lucemburského s jeho ženou a dětmi, v horní řadě pak Karla IV. se třemi manželkami a s dětmi. Snad tato genealogie mohla být vzorem schodištním postavám. Postavy na vnitřní straně schodiště odpovídají téměř věrně dolní řadě Lucemburků, jak je zachycena ve skicáři. Pouze na prvním místě (tj. nejníže) klečí postava s císařskou korunou - tj. Jindřich Lucemburský. Druhá strana schodiště by mohla zachycovat alespoň schematicky přemyslovský rodokmen. Na vyprávění o počátcích české státnosti a o životě věčného českého panovníka navazuje přemyslovský rodokmen, genealogie českých Lucemburků pak představuje pokračování a vyvrcholení českých dějin - tedy dosažení císařského titulu českým panovníkem.