Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Zuzana Všetečková
Schodištní cykly na Karlštejně – Legenda sv. Ludmily

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 37-49

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Legenda sv. Ludmily na vnitřní stěně schodiště Velké věže Karlštejna se odvíjí v devíti scénách. Podle slov Kristiánovy legendy začíná událostí, při níž Bořivojovi na hostině moravský biskup Metoděj nabídl křest, aby mohl sedět společně u stolu s knížetem Svatoplukem a jeho družinou, nikoliv na zemi stranou. Následuje scéna Křtu Bořivoje a Křest sv. Ludmily. V další scéně vidíme stavbu kostela na Pražském hradě, který Bořivoj založil po návratu z Velké Moravy. Pod ní je zobrazen trůnící Bořivoj s Ludmilou a šesti dětmi, vyjádřena jsou slova legendy, že po přijetí křesťanství se rod Přemyslovců rozroste. Po výjevu se Smrti Bořivojovy pokračuje scéna Korunování Vratislava, otce sv. Václava, knížetem. Legendu uzavírají dva výjevy - Poslední přijímání sv. Ludmily a její Uškrcení závojem pacholky Tunnou a Gommonem, které na Tetín poslala Drahomíra. Literárním pramenem mohla být i Dalimilova kronika, jak dokládá nově nalezený zlomek latinské legendy s miniaturami severoitalského iluminátora. V několika foliích zachovaný iluminovaný rukopis, zakoupila v roce 2004 v Paříži pražská Národní knihovna. Dalším pramenem by mohl být text, podle kterého psal svoji kroniku Giovanni Marignola na přání císaře Karla IV.
Po stránce malířské patří svatoludmilský cyklus k velmi kvalitním, připisuje se Mistru Osvaldovi nebo jeho předchůdci, který na malbách použil motivy starší románské i soudobé gotické architektury. Do iluzivních architektur umístil štíhlé postavy panovníků a biskupů v drahocenných oděvech, s charakteristickými fyziognomiemi, účastníků dvorských a církevních obřadů. Legenda zachytila historické události: křest Bořivoje a Ludmily na Moravě, stavbu mariánského kostela v Praze, panovníka na trůně s manželkou a dětmi opodál, dále smrt knížete Bořivoje, korunovaci Vratislava dvěma biskupy, Ludmilino poslední přijímání a nakonec násilné uškrcení. Starší vyobrazení legendy sv. Ludmily se nachází v Liber depictus (Wien, ÖNB Cod. 370, fol. 45r-49v), z 50. let 14. století. V kresebných ilustracích rukopisu je velmi narativně vylíčen život světice i události po její smrti. Malíři na Karlštejně znali asi i ilustrovanou Legendu sv. Hedviky z roku 1354, zobrazující dvorskou kulturu a život slezské kněžny. Miniatury v nově objevené Dalimilově kronice dokládají předpokládaný vliv italské malby na karlštejnskou legendu. Zobrazení Křtů v legendě sv. Ludmily se podobají starším kompozicím ve Velké francouzské kronice krále Karla V. (Paříž, BN).
V českých malbách na karlštejnský Křest sv. Ludmily navazuje kompozičně Křest sv. Otilie, namalovaný Mistrem Osvaldem, v kapli Jana Očka z Vlašimi v Pražské katedrále na počátku 70. let 14. století.
Císař Karel IV. v legendách sv. Václava a sv. Ludmily vyjádřil na schodišti velké věže svoji úctu k českým patronům a dynastickým předkům, ukázal historii počátků českého státu.