Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Zdeněk Uhlíř
Hagiografie mezi slovesným a výtvarným vyjádřením

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 64-70

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Autor se zabývá vztahem slovesného a výtvarného vyjádření příběhů a vůbec obsahů středověké hagiografie. Zjišťuje, že slovesné vyjádření (literární legendy, jejich deriváty, liturgické lekce a thematické sermony) nepodávají historické příběhy v podobě faktografické historie, ale symbolicky. Dají se tak rozlišit profilující rysy slovesného vyjádření, které jsou jádrem interpretace příběhu, od rysů arbitrárních, které jsou vlastní pouze konkrétní redakci, verzi nebo znění. Hagiografický příběh je tedy svou základní povahou virtuální, kolísá mezi písemnou fixací a orálním provedením. Základem hagiografické slovesnosti je napětí mezi literárností a rétoričností. Výtvarné vyjádření hagiografického příběhu není přímo založeno na žádné z jeho písemných fixací, ale je s ním prostě paralelní: uchovává profilující rysy (symboly) písemné fixace, s jejími arbitrárními rysy však pracuje velice volně a některé dokonce vnáší nově, nezávisle na písemném či ústním vyjádření. Existují i taková výtvarná ztvárnění hagiografických příběhů, které se nejenom nezakládají přímo na žádném textu (předloze), ale naopak jsou pramenem pro písemné vyjádření. Základní povaha hagiografie v její slovesné i výtvarné podobě je fluidní text v sémiotickém smyslu.