Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Chlíbec
Petrarca a Karlštejn?

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 88-90

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: V rámci studia vztahů Karla IV. k Itálii byla věnována též pozornost osobnosti Francesca Petrarcy, i když jen ve formě dílčích studií. Osobní kontakty básníka s císařem daly podnět k úvahám o autorství italského trojverší z karlštejnské věže Voršilka a o jeho poslání. Roku 1941 oživil zájem o nápis F.M. Bartoš, aniž však uvedl existenci archivních pramenů, nebo lokalizaci nápisu samotného; zmínil pouze, že je ?na místě dnes nepřístupném". Podle mého zjištění se jako první krátce věnoval nápisu F.B. Mikovec (1858) s tím, že text je umístěn pod střechou věže a jeho tvůrcem byl pravděpodobně italský stavitel z doby Rudolfa II. Také Mikovec však pro své tvrzení neuvedl žádné argumenty. Další a zřejmě poslední zprávu o existenci nápisu zveřejnil A. Sedláček (1889) - k dataci ani k obsahu se nevyjádřil. Brzy poté zřejmě nápis zmizel, pravděpodobně za restaurování hradu Josefem Mockerem. Nápis zněl v původním znění: Vado cerkando pace / e no la poso avere. / Pacienca al mio despeto.
Bartoš uvažuje, zda autorem nebyl sám Karel IV., nakonec se přiklání k možnosti, že tvůrcem byl sám Petrarca a nápis srovnává s posledním veršem jeho básně Italia mia.
Poetická forma nápisu je však pro Petrarcu příliš prostá, lapidární. Jedná se spíše jen o petrarkovskou inspiraci. Autorem karlštejnského nápisu mohl být nejspíše anonymní italský petrarkista, ale nelze úplně vyloučit ani autorství Karlovo.
Trojverší bylo umístěno na první vstupní bráně, jíž se vcházelo do celého hradního areálu. Umístění nepochybně mělo proto symbolickou hodnotu, bylo to jistě jakési motto panovníkovo, vyslané směrem k příchozímu.
Nápis byl svou jazykovou stránkou (ve volgare) srozumitelný jen velmi úzkému společenskému okruhu. Trojverší mohlo obsahovat kromě osobní výpovědi i širší konotace, tj. mohlo odkazovat také ke Karlovu politickému programu, k jeho tak často zdůrazňované touze po míru, po konsolidaci poměrů v říši. Nabízí se tedy úvaha, zda nejde o nápis zaměřený ke konkrétní situaci té doby, tj. doby před panovníkovou římskou korunovační cestou v roce 1354 -1355, kdy ve hře byly i výzvy jednoho z italských politických uskupení, které v Karlovi spatřovalo obnovitele bývalé slávy římského impéria. Karel - nebo neznámý autor, který panovníkův apel do trojverší převedl - odpovídal na tyto výzvy formou, které italská strana rozumněla a která jí byla vlastní.