Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Klára Benešovská
Architektura ve službách panovníka – Základní architektonické koncepce Karlštejna a její inspirační zdroje

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 96-105

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Příspěvek reaguje na obrat, který se udál v odborné iteratuře v posledních 10 letech: Stavební průzkumy Velké věže (Z. Chudárek), prokázaly dodatečné vlámání tělesa schodišťového přístavku do jižní zdi, vázané až na rozhodnutí o umístění kaple v druhém patře a z toho vyplývající úpravy předcházejícího stavu, který údajně nepočítal se sakrální funkcí této věže. K tomu se přidala skepse historiků založená na absenci pramenů dokládajících takový záměr před r. 1365 (vysvěcení kaple) a vyjádřená v katalogu Magister Theodoricus 1998 a ve sborníku konference Dvorské kaple/Courts chapels 2003.
Pokud by ale Karel IV. zakládal Karlštejn jen jako svoji soukromou residenci, ztratil by smysl výběr komplikovaného skalnatého terénu, který neumožňoval běžnou jednoduchou komunikaci mezi jednotlivými stavebními jednotkami prostřednictvím prostorného nádvoří a pohodlných nástupních schodišť, ale který naopak umocnil specifickou stupňovitou skladbou základních hradních jednotek(purkrabství-palác-věž střední-vež velká/Tour maitresse).
Autorka odmítá názor o založení Karlštejna jako pouhé soukromé rezidence i přes snesené "věcné důkazy" z těchto důvodů:
-ojedinělá dispozice hradu, pro pouhou soukromou rezidenci těžko přijatelná, mohla být vybrána stavebníkem a připravena jeho stavitelem jen s ohledem na jeho budoucí možnou funkci a význam
-propojení slavnostního patra císařského paláce se sakrálním prostorem menší věže a přístupem ke kapli ve velké věži bylo proponováno jako jediná vzestupná cesta pro císaře a vybrané hosty přes můstky a schodiště v síle zdi. Místnosti pro strážce a hradní posádku (many) byly oddělené, stejně jako vstup na hradební ochozy. Terén kolem veží byl neschůdný.
-Karel IV. nemohl ve chvíli založení hradu(1348?) přiznat své záměry s ním. I když byl od roku 1346 zvolený římský král a měl nárok na říšské klenoty, 1348 je ještě nevlastnil a především: plán na jejich úschovu na území českého království proti vůli kurfiřtů nemohl být hlásán veřejně, i když s ním Karel bezpochyby počítal a jejich úkryt promýšlel.
-mohutné hranolové věže, skrývající za strohými zdmi nádherně malbami zdobené interiéry - pokladnice, soukromé komnaty a kaple, propojené schodišti v síle zdi, charakterizovaly rozrůstající se komplex papežského paláce v Avignonu, který Karel navštívil v letech 1340, 1344, 1346 - v době největšího stavebního rozmachu. Papežský palác Benedikta XII. a Klimenta VI. a jeho typické mohutné věže byly bezpochyby jedním z inspiračních zdrojů při Karlově přemýšlení o hradu pro klenoty.
-rozhodujícím impulsem k vybudování hradu s mohutnou věží pak byla jistě tradice uložení klenotů za Štaufů a Rudolfa Habsburského: politický obrat, vyjádřený sňatkem s Annou Falckou a korunovací v Cáchách 1349 posílily asi rovněž návrat k příkladu Trifelsu.