Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Zdeněk Chudárek
Příspěvek k poznání stavebních dějin věží na hradě Karlštejně v době Karla IV.

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 106-138

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Teze, o budování hradu podle panovníkem předem stanovené ideové koncepce, která tak dopředu formulovala jak jeho architektonickou podobu, tak i způsob užívání a provoz, se zdála až do 90. let minulého století neotřesitelnou. Podle této teze byly obě hradní věže předurčeny k vyššímu poslání, k uložení císařských svátostin a dalších pokladů Říše římské a Království českého. Teprve v 90. letech si někteří autoři položili znepokojivé otázky, kterým se začal po staletí vytvářený mýtus, svazující pokusy o objektivní poznání nejstarších dějin hradu, povážlivě otřásat.
Dílčí nová zjištění, ověřená v posledních letech v průběhu stavebně statických prací prohloubila dosavadní poznání o stavebních dějinách hradu a umožňují nastínit některé další závěry a hypotézy. Stavebně historický výzkum bylo možné zajistit pouze v omezeném rozsahu, a to jen díky koordinaci se stavebně technickým průzkumem. Významný přínos pro poznání má, mimo jiné, dendrochronologický rozbor původních dřevěných stavebních prvků, realizovaný na hradě postupně od roku 2000. Výchozím podkladem pro výzkum se stala cílená rešerše historických plánů a kreseb.

Z dosavadního poznání je možné navrhnout následující obraz o poslání a podobě obou věží v době Karla IV..
Stavební dějiny obou věží hradu Karlštejna v době Karlově můžeme rozdělit do tří základních etap, které souvisejí s jejich funkčními proměnami, reagujícími na aktuální politicko ? mocenskou situaci.
1) V prvním období, a to asi do roku 1356, byl hrad budován jako soukromé reprezentační sídlo panovníka.
2) Po korunovaci Karla IV. římským císařem (1355) reprezentační význam hradu vzrostl uložením soukromé sbírky Kristových pašijí v nově dostavené menší věži. Ta byla dále upravená k liturgickým účelům karlštejnské kapituly, nově založené v roce 1357. Hrad se stal nositelem ideového programu císaře. Vlastnictví Kristových pašijí, tohoto nejvzácnějšího pokladu křesťanského světa, shromážděného po vzoru byzantských císařů, bylo projevem hluboké zbožnosti, ale také demonstrací nejvyšší světské moci.
3) Narození Karlova potomka Václava IV. v roce 1361 mohlo být silným podnětem pro úsilí vytvořit imperiální (říšskou) rodovou dynastii Lucemburků. Pro propagaci dynastického programu pak mohlo být přijato rozhodnutí císaře uložit říšské svátostiny ve velké věži svého soukromého hradu.
Novostavba hradu postupovala v navazujících, provozuschopných etapách. V předstihu bylo patrně založeno purkrabství s nezbytným provozním zázemím, dále palác, menší věž a nakonec velká věž. Každá část hradu měla vlastní obranný systém.
Původní palác byl v listopadu roku 1355 schopen přijmout panovníka s dvorem. Plnil roli obytnou, reprezentační a také zde bylo možné sloužit mše v nové kapli sv. Mikuláše.
Na menší věži v té době pokračovala hrubá stavba a stavba velké věže zatím zahájena nebyla ale s její stavbou se téměř jistě počítalo od počátku. Nápadná podoba obou věží určených původně k obytným a reprezentačním účelům a jejich dominantní pozice v areálu hradu může vést k domněnce, že byly před změnou stavebního programu určeny jako rezidence císařského páru. Menší věž byla před návratem Karla IV. z korunovační cesty připravena k obývání a mohla tedy sloužit císaři nebo jeho manželce jako rezidence. V I. patře je možné předpokládat původně jednotnou místnost (reprezentační palác). Odtud byl vstup do komnat ve vyšších podlažích, které měly soukromý charakter. Také byla připravena soukromá oratoř v síle jižní zdi ve II. patře s nástěnnými malbami a s ústřední malbou Panny Marie s adorujícím císařským párem ve výklenku východní stěny.
Rozhodnutí Karla IV., nejspíš z přelomu roku 1356 a 1357, uložit svou soukromou sbírku Kristových pašijí na hradě Karlštejně, vyvolalo první rozsáhlé adaptační práce na ještě stavebně nedokončeném hradě. Je možné soudit, že z vůle panovníka byla Karlštejnské kapitule předaná v podstatě celá menší věž, nikoliv však k obytným účelům.
Při adaptaci věže na sídlo kapituly byla obytná komnata v II. patře upravena na kapli zasvěcenou P. Marii a určenou především pro chórové povinnosti kanovníků. Je možné připustit, že kaple P. Marie v původní podobě mohla využít celý půdorysu II. patra.
Oratoř v síle zdi se proměnila na tresorovou kapli Utrpení Páně, určenou pro uložení pokladu Kristových pašijí. K východní zdi pod výklenkem s malbou Madony byl přizděn patrně cihelný oltářní stipit. Sakristii a další provozní zázemí pro děkana a kanovníky bylo možné zajistit v I. patře věže. Změna využití menší věže měla za důsledek i nové provozní řešení. Kanovníci museli v rámci svým povinností i několikrát denně přicházet ze svého obydlí mimo hrad do kapitulní věže. K tomu bylo zapotřebí upravit novou přístupovou cestu mimo palác mezi III. bránou hradu a novým vstupním portálem věže v západní obvodové zdi, v úrovni zvýšeného přízemí. Hlavním posláním hradu však i nadále zůstala role obytná a reprezentační. Pro obytné účely panovníka byla stále v záloze velká věž.
Rozhodnutí o novém stavebním programu pro velkou věž mohl panovník vyslovit nejpozději při své dlouhém pobytu na hradě od počátku září do konce října roku 1362. Stavební zásahy do téměř hotové stavby velké věže spojené se stavbou reprezentačního schodiště a úpravami obytné komnaty na kapli, musely probíhat ještě v letech 1362 až 1363. Uložení říšských insignii a pokladu v kapli sv. Kříže znamenalo novou funkční náplň pro celou velkou věž, která zřejmě ztratila předpoklady být také soukromou rezidencí. Změna způsobu využití velké věže mohla vyvolat i potřebu stavebních úprav menší kapitulní věže. Nové dispoziční schéma provozu velké věže s reprezentačním čtyřramenným schodištěm počítalo s přímým spojením s II. patrem menší věže, ve kterém již několik let byly konsekrovány dvě kaple. Předpokládaný uzavřený koridor s reprezentačním schodištěm, vyzdobeným ikonograficky významnými nástěnnými malbami, mohl také vytvářet aluzi patrového uspořádání kaplí, po vzoru pařížské Saint-Chapelle. Nejpozději v této době muselo být provedeno stavební opatření, kterým byl zprostředkován přechod z císařského paláce do velké věže mimo kapli P. Marie. Řešením za této situace mohlo být zmenšení velikosti kapitulní kaple v možnostech daných dispozicí nosných dělících zdí v nižším podlaží a vytvoření síně v severní části II. patra s přilehlým vnějším schodištěm. Nová přístupová cesta mohla již navazovat na později vybudované severní křídlo paláce s pavlačí. Stavbou křídla paláce zároveň definitivně zanikl původní smysl hradební zdi mezi palácem a menší věží.
Věžím hradu Karlštejna se dostalo namísto obvyklého využití mimořádného postavení. Byly zde shromážděny nejcennější poklady křesťanské Evropy a staly se na čas ideovým centrem budovaného Lucemburského impéria.
Dovršení postupné výstavby věží však neznamená, že stavební činnost na hradě Karlštejně utichla. Původně obytná funkce věží musela být přenesena na palác. Jeho adaptace byla zahájena pravděpodobně ještě na sklonku 60. let 14. století.
Z dosavadních poznatků je možné soudit, že paláce v době, kdy byl poprvé provozuschopný, tedy v roce 1355, byl dvoupodlažní (s druhým patrem hrázděným) a s dominantní věží (sv. Mikuláše). Teprve po změně stavebního programu v hlavních věžích hradu mohlo být přistoupeno k rozšíření paláce o západní přístavek a severní křídlo, tzv. děkanství. Stavební adaptace a dostavby paláce patrně pokračovaly ještě za Václava IV.
Pokud se ještě před několika málo lety zdálo, že hrad Karlštejn je z hlediska stavebně historických bádání vyčerpanou látkou, otvíráme dnes otázky, na které budeme teprve odpovědi hledat.