Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Arthur Saliger
Poznámky k architektonickému významu schodištní věže s kaplí sv. Kříže na Karlštejně

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 139-144

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Malířská výzdoba stěn a stropů schodiště ve schodištní věži kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně, rozdmýchává dominantní umělecko-historický zájem nejméně od doby úspěšně dokončené obnovy v posledních letech, na přelomu druhého tisíciletí po Kristu, ale architektonickému významu tohoto schodiště se přisuzuje něco navíc-není chápáno pouze jako místo, kam lze umístit nástěnné malby. Analogií jsou akcenty, kladené v přípravě na obrazový svět kaple sv. Kříže, a proto je artikulace věže se schodištěm více než pouhým faktorem v souvislosti s přístupností věže. Už pouhá skutečnost, že se nekoncipovalo tradiční točité schodiště, vinoucí se kolem štíhlé osy, nýbrž sled schodů kolem mohutného středního pilíře, vlastně téměř-moderně-působící schodiště manifestuje v porovnání s jinými způsoby řešení jeho mimořádnou pozici oproti jiným, podobně pojatým řešením, jako např. před tím mostecká věž-Tour St-Bénizet-v Avignonu nebo později Staroměstská mostecká věž Karlova mostu v Praze. Vzhledem k znatelnému zdůraznění schodištní věže nevystačíme v případě citovaných umělecko-historických závěrů s pouhým srovnáváním se staršími a mladšími mosteckými věžemi, i když se vyskytují přesvědčující paralely. Schodištní věž na Karlštejně je vskutku, i bez malířské výzdoby-a o to více s těmito malbami-především předurčená být hlavní věží, a to daleko větší měrou než obvykle věžím s točitým schodištěm přísluší. Historické, časově značně vzdálené srovnání nabízí severozápadní schodištní věž, částečně zachovalá a stavebně datovaná do raného 12. století, která patří ke kapitulnímu kostelu Panny Marie v Klosterneuburgu u Vídně, kde nacházíme monumentálně strukturované, stavebně plastické členění, které nezůstává pozadu za chrámovou stavbou jako takovou a mimo to, velmi pravděpodobně, vedlo k impozantnímu sálu v západním-Westwerku-podobně jako v případě-keysersael-v Sint Servaasu v Maastrichtu. To znamená, že podobně jako výstupy k západním věžovím s panskými emporami, jako např. ve Falcké kapli v Cáchách a v jejich závislosti na justiniánských řešeních-Hagia Sophia v Konstantinopoli (Cařihrad), San Vitale v Ravenně-je rovněž schodištní věž na Karlštejně ve svém umělecko-historickém významu koneckonců této tradici věrná. Karlštejnská schodištní věž tak není pouze technicky nutným řešením, ale i reprezentativním vstupem, který se v perspektivě svého významu stává součástí ceremoniálu, souvisejícího s liturgickým a světským využitím kaple sv. Kříže, působící svou výzdobou jako skutečná schrána pro relikvie a říšské korunovační klenoty.