Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Richard Němec
Kaple sv. Kateřiny. Praha - Karlštejn - Lauf a. d. Pegnitz

In: Průzkumy památek 2006-Příloha, ročník 13, str. 145-158

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: V předložené studii se autor zabývá architektonickou podobou hradu Karlštejna a zařazuje jej do kontextu staveb Karla IV. Fokus je namířen na kapli Umučení Páně a jeho znamení v Menší věži při kostelu P. Marie, později zvané kaplí sv. Kateřiny,
Negativní hodnocení karlštejnského architekta (Menclová) se ukazuje s ohledem na kritické teorie o rozdílných stylových polohách (přeložit jako Stillagen) (Winterfeld, Kimpel, Suckale) jako neplatné. Stylové divergence hradu Karlštejna autor proto interpretuje jako záměrně volené výtvarné modi-registry- odpovídající funkci a především hodnosti jednotlivých částí stavby. Tímto pohledem se dá vysvětlit i odlišné architektonické ztvárnění kaple sv. Kateřiny.
Jako analogii autor uvedl rezidenci v Laufu a. d. Pegnitz, vystavěnou císařem Karlem IV. mezi lety 1356-1360 v jedné z vedlejších zemí Koruny české - tzv. Horní Falci. Rozbor ukázal, že architektonický sloh Karlštejna a Laufu, resp. některé jejich části, vychází ze slohové tradice staveb na území Čech, přičemž tento stylový proud našel uplatnění i na stavbě sv. Víta.
Dá se konstatovat, že"baldachýnová" kompozice klenby, stejně jako tvarosloví kaple Sv. Kateřiny na Karlštejně (1357) a některé části hradu Laufu a. d. P. (kol. 1360) jsou citátem stylu svatovítského dómu, jmenovitě sakristie a pokladnice v patře i tvarosloví devíti ochozových pilířů (před 1356). Do jedné stylově příbuzné skupiny staveb, vycházející ze slohu chrámu sv. Víta před rokem před 1356 a projektované patrně jedním z anonymních svatovítských polírů, lze nově zařadit kapli Sv. Kateřiny na Karlštejně, kam byl importován sloh východní stěny sakristie, stejně jako hrad Lauf a. d. Pegnitz, kde byla navíc osazena i specifická profilace svatovítských pilířů.
Pod pojmem dvorská huť Karla IV. není nutné rozumět pouze svatovítskou huť, reprezentovanou dvěma osobnostmi, Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem, ale i další dvorské, resp. karlovské stavební hutě, podílející se na významných císařských stavebních zakázkách, jakými byly i vysoce reprezentativní rezidence Karlštejn a Lauf a. d. Pegnitz.
Jako zásadní se jeví, že byl citován svatovítský chrám, tedy první arcibiskupský kostel v Čechách. Zdá se, že výběr v Praze vyškolených architektů neměl pouze jen"jistit" požadovanou kvalitu, ale jimi rozšiřovaný styl měl sloužit jako demonstrativní norma vyjadřující hodnost zakázky a především umělecké nároky zadavatele, císaře a českého krále Karla IV.