Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Žižka
O kostele sv. Prokopa v Záboří nad Labem

In: Průzkumy památek 1/2007, ročník 14, str. 35-42

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: V letech 2002-2005 byla restaurována jedna z nejvýznamnějších památek románského umění v Čechách - portál kostela sv. Prokopa v Záboří. Samotné restaurování, související problémy a stavební zajištění opět a dá se říci nebývalou měrou oživilo zájem o zábořský kostel, kterým se badatelé zabývají již od 40. let 19. století.. V mnohém k tomu přispěly také názory, podněty i nadšení restaurátora. S restaurováním byly nutně úzce provázány průzkumy technologické a povrchů portálu i průzkum petrologický. Stav portálu a jeho souvislost s okolními konstrukcemi si vyžádaly poměrně náročné, ale citlivě provedené statické zajištění. Části rozrušeného okolního zdiva, odkryté pro nezbytnou opravu, byly pečlivě dokumentovány. Stav základové spáry byl ověřen sondáží, vesměs formou archeologického záchranného výzkumu. Vícekrát se před kostelem sešly skupiny odborníků z oboru stavebněhistorického průzkumu i restaurování. Při těchto podnětných setkáních byly prezentovány nálezové situace a byly diskutovány širší problémy ze stavebních dějin kostela. Restaurování portálu a zpráva o něm byly podnětem a výzvou k publikování všech nových poznatků o kostele. Sešlo se osm odborných článků, které jsou publikovány v tomto čísle časopisu.
Jádrem kostela sv. Prokopa je dnešní presbytář, původně románská patrová stavba. Románský kostel čtvercového půdorysu s někdejší apsidou má nad středním čtvercovým polem věž. Kostel je srovnáván s palácovými románskými kaplemi císařských falcí v Německu. Na jihu je připojena široká a krátká loď. Fasády lodi člení slepá arkáda, v ose jižního průčelí je osazen monumentální románský portál s bohatou výzdobou. Od odhalení sloupů s románskými hlavicemi v polích po boku portálu je loď většinou badatelů pokládána za původní románskou předsíň. Vzhledem k mnoha anomáliím a nepřesnostem M. Radová vyslovila předpoklad, že předsíň byla v 16. století přenesena z jiné románské stavby. Zejména uvažuje o zaniklém benediktinském klášteře v Opatovicích nad Labem.
Souhrn poznatků o kostele sv. Prokopa v Záboří nad Labem, publikovaný v následujících zprávách, nebo studiích, v návaznosti na starší práce ukazuje, že o tomto kostele víme stále více. Je však zřejmé, že nová zjištění sice odpověděla na některé otázky, ale nastolila i otázky nové. O podobách kostela v jednotlivých etapách jeho stavebních dějin máme větší, nebo menší znalosti a představy, na mnohé nedokážeme, ani nemůžeme najít jednoznačnější odpověď. V této souvislosti si dovolím v následujícím textu uvést některé úvahy a názory, které jak doufám budou jedním z podnětů k dalšímu bádání.
Stáří dnešní lodi, tzv. předsíně je stále nejasné. Víme, že loď byla zaklenuta šesti poli křížových kleneb, podporovaných dvojicí sloupů a měla zděnou klenutou tribunu. Odstranění těchto konstrukcí, po kterých se dochovaly některé stopy, je doloženo archivními prameny. Loď mohla být tedy přistavěna v 16. století, kdy kostel nebyl katolický. Původní kostel byl přeměněn na presbytář, otevřený do lodi trojosou arkádou. Západní dvojice předpokládaných románských sloupů nebo pilířů, byla vyměněna. Nové sloupy náleží tzv. románské renesanci. Na hlavici jednoho z nich je vyryt kabalistický nápis. Krakorcovité konzoly pod pasy jsou zdobeny primitivními kariatidami a atlanty. Otázkou je pochopitelně zejména původ románských článků v jižním průčelí lodi. Lze si dobře představit, že z přestavované románské stavby byly vyjmuty hodnotné články a použity stejně jako další materiál v novém části. Původní kostel mohl být tedy v románské době mnohem výstavnější. Sloupy s hlavicemi mohly být vyjmuty například s ústupku u triumfálního oblouku apod. Určitou představu o možných úpravách interiéru zábořského kostela dává časově i typově blízká hradní kaple v Landsbergu (Halle ? Salle). Pouze o pár metrů mohl být přemístěn i portál, osazený původně v průčelí kostela. Nelze tedy zřejmě pominout názory některých starších badatelů, o podobě kostela.