Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Alena Nachtmannová
Hospodářské budovy v provozu barokního velkostatku na panství Kostelec nad Černými lesy

In: Průzkumy památek 1/2008, ročník 15, str. 3-38

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: V 70. letech 17. století vznikl na lichtenštejnském panství Kostelec nad Černými lesy urbář zcela ojedinělý svým rozsahem i pečlivostí zpracování. Během několika let prošli zdejší hospodářští úředníci celé panství a zachytili nejen poddanské majetky a povinnosti, ale i veškeré majetky vrchnostenské a všechny příjmy z nich plynoucí. Součástí urbáře jsou detailní popisy všech budov a hospodářských provozů, které vrchnost na panství vlastnila a užívala.
Předkládaný článek se na základě těchto informací a srovnáním s inventárními soupisy z předbělohorského období snaží zachytit podobu a fungování těchto staveb a provozů a jejich začlenění do organismu barokního velkostatku, stejně jako zvolna postupující poválečnou obnovu panství.
V úvodu je věnována pozornost vývoji panství na konci v 17. století, správní struktuře barokního velkostatku a pravomocem jednotlivých úředníků.
V samotném textu se nejprve hovoří (stejně jako ve zkoumaném urbáři) o stavbách, které sice do struktury velkostatku patřily, neměly však původně hospodářský charakter. Jedná se o stavby a objekty sloužící přímo vrchnosti a tvořící nepřímou součást šlechtického sídla, jako byly jízdárny, míčovna, či okrasná zahrada. Na nich se také nejlépe projevuje postupný přerod kosteleckého panství z ústředního panství rozsáhlého dominia a hlavního sídla vrchnosti v pouhou hospodářskou jednotku navštěvovanou vrchností jen zřídka. Všechny zmíněné objekty byly totiž postupně přestavěny k hospodářskému účelu (na stáje apod.).
Druhou skupinu tvořily stavby, které vrchnost vlastnila nebo nechala vybudovat v Kostelci z titulu vlastníka panství. Sem můžeme počítat domy na náměstí, které patřily majiteli panství a kde byli ubytáni vrchnostenští úředníci, městská brána, šatlava a špitál.
Další část se již věnuje skutečně výrobním provozům a stavbám. Některé byly na panství zastoupeny pouze jednou a většinou lokalizovány v Kostelci jako sídelním městě. Z nich zmiňme především pivovar jako pravděpodobně nejvýnosnější vrchnostenský provoz, vinopalnu a pazdernu. Všechny byly závislé na produkci panských dvorů, jež poskytovaly veškeré suroviny. Dvorů se na panství v době sepisování urbáře nacházelo celkem 25, 5 z nich však zůstávalo pustých, jeden byl právě obnoven. Zvláště v hospodaření na dvorech i v stavu těchto staveb byl ještě třicet let po skončení dlouhé války patrný její ničivý účinek. Pokročilý způsob hospodaření uplatňovaný před Bílou horou ani vybavení mrtvým i živým inventářem již nebyly obnoven, řada budov byla opravena pouze provizorně, na některých dvorech stály poškozené a neužívané stavby. Právě v době, kdy byl urbář pořizován však byla ze strany vrchnosti vyvíjena značná snaha dvory obnovit a zvýšit jejich výnos.
Velmi zajímavý pohled přináší urbář na někdejší šlechtická sídla, jež byla původně součástí některých dvorů. Tyto tvrze nebyly již dlouho obývány a postupně byly začleňovány do provozu dvora, popř. rozebrány a zničeny. Najdeme zde všechny stupně tohoto dlouhodobého procesu od zámku připraveného k pobytu majitelů, přes tvrze sloužící jako sýpky a ubytování pro služebnictvo až po zničené stavby, z nichž téměř nic nezbylo.
Kromě dvorového hospodářství zachytíme v urbáři i zmínky o rybničním hospodaření v popisu rybníků, sádek a staveb pro potřeby personálu, který v tomto odvětví pracoval. Lesní hospodářství se zde prezentuje popisem bažantnic a mysliven.
Vrchnost také provozovala řadu podniků, které měly zajistit soběstačnost panství v produkci stavebních hmot, jako byly cihelny s hliništi, lomy stavebního kamene a vápenné pece.
Řadu provozů vrchnost pronajímala. Sem patří mlýny, kovárny, krčmy a masné krámy. I tyto provozy jsou v urbáři pečlivě popsány se všemi náležitostmi a povinnostmi jejich nájemců.
Urbář kosteleckého panství umožňuje nahlédnout do každodenního života v jednotlivých hospodářských objektech v míře na jiných panstvích zcela neobvyklé. Dovoluje zmapovat nejen jejich vzhled, ale i užití a s použitím inventárních soupisů i vnitřní vybavení jednotlivých budov.