Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Václav Rybařík
Kámen v historii stavby a oprav Karlova mostu v Praze

In: Průzkumy památek 1/2008, ročník 15, str. 143-149

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Karlův most byl založen v roce 1357, patnáct let potom, co povodeň v roce 1342 zničila románský Juditin most. Byl to po Juditině mostu druhý pražský most přes Vltavu, který byl postaven z kamene a z kamene také opravován. O historii stavby Karlova mostu se nám zachovalo jen velice málo zpráv a o tom, z jakých kamenů byl stavěn, žádná. Předpokládáme, že to bylo výhradně nebo převážně z těch samých pískovců, z nichž se v té době (prokazatelně v letech 1372-1378) stavěla katedrála sv. Víta. Těmi byly křídové pískovce z lomů u Kostelce a Brandýsa nad Labem, Záp, Sluh a Horoušan (Nehvizd) a karbonské pískovce až slepence z Kamenných Žehrovic. Dodnes je možno na nejzachovalejší malostranské části mostu spatřit nepochybně gotické kvádry z žehrovického a horoušanského (nehvizdského) pískovce. Při zpevňování základu 9. pilíře na jaře 2005 byly pod ním na dně Vltavy odkryty nepochybně středověké "mlýnské kameny", zhotovené jednak ze žehrovického, jednak z křídového hrubozrnného železitého pískovce, pocházejícího pravděpodobně z blízkého Petřína. Jádro mostu pod pláštěm z pískovcových kvádrů je z nepravidelných kusů opuky, zalévaných vápennou maltou.
Při odstraňování škod, způsobených mostu švédskými vojsky v roce 1648 a zejména povodní v roce 1784, byl prokazatelně používán žehrovický pískovec. Největší škody na Karlově mostě však napáchala povodeň v roce 1890, kdy se zřítily dva jeho pilíře a tři oblouky. K jejich obnově byl tehdy vybrán křídový hořický pískovec z lomů u Hořic a v Podhorním Újezdě, pouze na spodní části nových pilířů žula z Mrače v Posázaví nebo Těchnic u Orlíka. Převážně z hořického pískovce byl most opravován i potom a to až do jeho generální opravy v letech 1966-1975. Tehdy byly k opravě vybrány křídové pískovce z Broumovska, pískovec božanovský a libnavský. První z nich byl používán i při další velké opravě mostu v letech 1986-1988, při opravě schodiště na Kampu v letech 1996-1997 (spolu se slatinskou žulou) a naposledy při opravě základů pilířů č. 8 a 9 v roce 2005. Pro první etapu nové velké opravy Karlova mostu, zahájené v srpnu 2007, byl vybrán křídový pískovec kocbeřský. Současná dlažba mostu, položená v letech 1974-1975, je ze šedé boršovské a narůžovělé zderazské žuly.
Věže, které na obou stranách ukončují Karlův most, jsou rovněž z kamene. Nejstarší románská tzv. Juditina věž na malostranském konci mostu je z opuky a střechu má krytou železnobrodskou břidlicí. Druhá a vyšší gotická věž na této straně byla postavena z kvádrů různých křídových pískovců a z nich také opravována a střechu má krytou tmavou břidlicí. Z pískovcových kvádrů byla postavena i Staroměstská mostecká věž na opačném konci mostu. Při její poslední velké opravě v letech 1977-1978 byla asi třetina vadných kvádrů vyměněna za nové z božanovského pískovce a původní krytina doplněna novou z těchanovické břidlice. Koncem roku 2006 byly vyměněny kopie (z umělého kamene) parléřovské sochařské výzdoby na východní straně věže za nové z hořického pískovce.
Z kamene je, až na bronzovou sochu sv. Jana Nepomuckého, i sochařská výzdoba Karlova mostu. Z jeho 29 kamenných soch a sousoší je socha sv. Filipa Benitia ze salcburského mramoru, ostatní vesměs z českých pískovců. Barokní díla z počátku 18. století byla zhotovena z různých křídových pískovců, výjimečně (např. sousoší sv. Anny nebo socha sv. Kajetána) ze žehrovického pískovce, osm soch a sousoší bratří Maxů z poloviny 19. století z nehvizdského pískovce a Dvořákovo sousoší Cyril a Metoděj z roku 1938 z boháňského pískovce. Ve dvacátém století bylo deset barokních soch a sousoší kvůli špatnému stavu nahraženo kopiemi. Ty byly vysekány z hořického pískovce, pouze sousoší P. Marie se sv. Dominikem a sv.Tomášem Akvinským a P. Marie se sv. Bernardem z mšenského pískovce a socha sv. Vojtěcha z pískovce božanovského.