Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Hana Myslivečková
Renesanční sepulchrální tvorba Jana Miliče (Johannese Milicze)

In: Průzkumy památek 1/2008, ročník 15, str. 150-158

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Článek představuje všechny doposud známé renesanční náhrobky tesané Janem Miličem (Johannesem Miliczem), signujícím svá díla také jako Milici, Millyz, Mylliz, soubor jeho prací rozšiřuje a koriguje nesprávné údaje v dosavadní literatuře. Typologickou a tvaroslovnou rozmanitost jeho tvorby dokumentuje na figurových náhrobcích Jana z Linhartic (+1562) v Jaroměřicích, Wolfa Dietricha z Hardeka (+1564) v Letovicích a Jakuba Haladiho (+1563), dat. 1567, v Mohelnici, na heraldickém památníku Georga Wolfa z Hardeka (+1562) v Letovicích a současně také upozorňuje na zdejší doposud nepovšimnuté autorovo dílo, a to fragment náhrobku Anny z Hardeka (+1559) a jeho další práce.
Pozornost je věnována také prosopografickým a genealogickým údajům, které mnohdy dokreslují společenské a autorské pozadí objednávek. V těchto souvislostech je pozoruhodná skutečnost, že objednavatelkou náhrobku Wolfa Dietricha z Hardeka (+1564) byla jeho manželka Regina, dcera augšpurského bankéře Antona Fuggera.
O životě sochaře, který na rozdíl od většiny tvůrců soudobé sepulkrální produkce svá díla důsledně signoval, se ví jen velmi málo. Na základě příbuzných stylových znaků a pozoruhodných motivických souvislostí se článek pokouší naznačit možné rodové souvislosti s významnou a rozvětvenou rodinou jáchymovských Miliczů, z níž proslul medailér a řezač kolků Wolf Milicz, činný v letech 1535 - 1546 a jeho syn a následovník Nickel, nejspíše Janův generační vrstevník. Na základě výše uvedených skutečností i některých charakteristik jeho sochařské tvorby je možné u Jana Miliče přepokládat přinejmenším poučení v medailérském oboru.
Expresivní a severskou renesancí poznamenaná tvorba sochaře pocházejícího pravděpodobně z Jáchymova, doložená u nás od konce 50. let 16. století do roku 1567, naznačuje zkušenosti získané v širším středoevropském prostředí a vede k domněnce, že sochař mohl na Moravu mohl přijít v souvislosti s objednávkami rodu hrabat z Hardeka z Kladska či Slezska.