Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Vladislav Razím, Pavel Zahradník
Městské opevnění a jeho vztah k vývoji středověké Telče

In: Průzkumy památek 2/2008, ročník 15, str. 69-98

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Město Telč (česko-moravské pomezí jižně od Jihlavy) vzniklo přibližně v polovině 14. století iniciativou významného šlechtického rodu pánů z Hradce. Předtím byla Telč zeměpanským statkem, než jej král roku 1339 směnil s pány z Hradce za bánovské panství na východní Moravě.
Dispozice nevelkého města se vyznačuje protáhlým trojúhelným náměstím a jednoduchým členěním domovní zástavby. Na severozápadní straně leží rozsáhlý areál renesančního zámku, který v 16. století zlikvidoval část městských domů. Jádrem zámku je čtyřkřídlý hrad, vybudovaný pány z Hradce někdy v průběhu 2. poloviny 14. století. Není známo, zda se na stejném místě nacházel zeměpanský hrad, doložený ve 30. letech 14. století. Na opačné straně města, v jeho vyvýšené části, se rýsuje kolem románského kostela, z něhož se dochovala vysoká věž, část zástavby, jež byla podle některých indicií po určitou dobu v prostoru města samostatně vymezena, snad určitým druhem lehčího opevnění (archeologicky byl patrně identifikován příkop). Žádný z dosavadních pokusů o interpretaci (zejména zeměpanský dvorec či hrad z doby před vznikem města) není bez problémů, mimo jiné kvůli absenci písemných pramenů či nemožnosti jejich jednoznačného výkladu (kostel nebyl v rozporu s obvyklým postupem využit při vzniku města jako městský farní kostel, ten byl naopak založen v sousedství hradu).
Městské opevnění, jehož stavebně-historický průzkum přinesl zčásti nový pohled na vývoj městského urbanismu, patřilo k typu běžnému u nekrálovských měst 2. poloviny 14. století. Jeho hlavní složkou byla jednoduchá hradba zakončená otevřeným ochozem a cimbuřím, v jehož zubech nebyly střílny. Hradba patrně neobsahovala žádné věže, dvě hlavní brány beze stopy zanikly. Patrně po roce 1500 došlo k zazdění proluk cimbuří, v zazdívkách jsou oboustranně špaletované střílny. Někdy v průběhu 2. poloviny 16. století, kdy se Telč proměnila ve výstavné renesanční město (dnes na seznamu UNESCO) a země prožívala delší mírové období, byla hradba zvýšena cihelnou nástavbou, která zjevně měla pouze dekorativní (reprezentativní) účel. V té době také jedna z městských bran byla zrušena a nahrazena branou v poněkud jiné poloze, která je koncipována jako součást zámeckého areálu. Ostrožní poloha města, navíc chráněného soustavou rybníků, umožnila jen nenáročné pohusitské úpravy hradeb, k nimž patřila parkánová zeď s baštami na nejvíce ohrožené straně, kde byl rovněž příčný příkop a složitější systém hlavní městské brány.
Stavebněhistorický průzkum opevnění Telče je pozoruhodný zejména potvrzením zkušenosti, že i nevýznamná dvorní zástavba, mnohdy zanikající zcela stranou zájmu památkové péče a majitelů, může ve svém zdivu obsahovat větší či menší fragmenty hradeb, které zásadním způsobem přispívají k řešení otázek vývoje středověkého urbanismu města.