Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Anderle
Středověké etapy vývoje hradu Velhartice

In: Průzkumy památek 2/2009, ročník 16, str. 51-82

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Z počáteční podoby velhartického hradu, rodového sídla pánů v Velhartic, která vznikala podle dendrochronologické datace asi na přelomu 80. a 90. let 13. století, evidujeme v ostrožní poloze rozsáhlé jádro tvaru protáhlého trojúhelníku, dlouhé přes 90 metrů a v nejširším místě přesahující 30 metrů. Typem disposice odpovídá tzv. hradům s plášťovou zdí. O důvodech uplatnění tohoto řešení v dané lokalitě by za dnešního stavu vědomostí bylo možno jen spekulovat. Obvodová zástavba s výrazným podílem dřevohliněných konstrukcí stála při východním úseku hradby, situace při dlouhé západní frontě není známa a v severním čele zástavbu v dotyku s hradbou nepředpokládám. Přístup vedl do severovýchodní partie, kde se mu na obvodu jádra do cesty staví relikt rozsáhlé stavební konstrukce související zřejmě se zařízením vstupu. Ověření průběhu východní hradby odtud k severu, která by se případně mohla podílet na vytvoření parkánu před severním čelem jádra, je záležitostí archeologie, pokud taková možnost existuje. Dosavadní sondáže provedené v severním parkánu neupřesnily dobu výstavby zde stojícího úseku parkánové zdi a ukázaly, že souvislost této zdi s případným pokračováním východní hradby je narušena zánikem vrstev, který patrně souvisí s destrukcí východní části Rajského domu. Existence předhradí a jeho případná poloha není pro sledované období doložena.
Zřejmě krátce před polovinou 30. let 14. století (1331-33D) byl učiněn pokus zvýšit vojenskou hodnotu z hlediska obrany pasivní hradby v čele jádra. Její koruna byla v severozápadním úseku zvýšena zděným pilířem, jehož vrchol zaujala sedlová bašta. S ohledem na utváření terénu před čelem jádra má poloha bašty opodstatnění v případě, že v dané poloze plnila specifický úkol. Mohlo jím být krytí prostoru, kudy vede dnešní vstup do jádra a také do prostotu pod jeho západním bokem, kde je z pozdější doby doložen rozvoj hospodářského zázemí. Předpokládám, že už v uvedené době zde existovalo předhradí. Archeologie jeho přítomnost dosud nepotvrdila. Její výsledky ukazují, že vstup do hradu se na dnešní místo posunul později kolem poloviny 14. století, což je v souladu s tím, jak je datována celková reorganizace hradu (1352D). Zdá se tedy, že stavba sedlové bašty znamená ve vývoji hradu mezistupeň, ke kterému se hypoteticky může vázat existence předhradí západně pod hradem, přičemž vstup do jádra zůstává na starém místě na severovýchodě.
V polovině 14. století je odstraněna obvodová zástavba při východní hradbě. Bezpečně to víme o její severní části, situace na jihu není jasná. Hradba v severním čele posloužila jako základ obvodové zdi nového paláce - Rajského domu (1352D), při jehož stavbě se počítá s komunikací po velkém mostě do současně vznikajícího donjonu - Putny. Nejpozději v souvislosti s těmito stavbami je definován tzv. přední hrad, patrně již vymezený dnešním příkopem a blíže neznámým druhem hrazení. Severovýchodní vstup do jádra je zrušen a přenesen na dnešní trasu, která prochází předním hradem a severozápadně pod čelem jádra vede po zděném mostě o dvou obloucích přes šíjový příkop ke kulisové bráně opatřené padacím mostem. Brána byla vytvořena zřejmě v pokračování parkánové zdi, jejíž další průběh snad chránil výše zmíněné předhradí. Komunikace pak pokračovala k další bráně v obvodové hradbě jádra. Povaha reorganizace hradu vykazuje paralely se stavbou Karlštejna a to jak v celkové koncepci, tak uspořádáním paláce - Rajského domu, v němž identifikujeme z hlediska komunikace lineárně uspořádaný byt apartmánového typu.
Snad v časové vazbě k těmto změnám nebo později ve 2. polovině 14. století prošel přestavbou také tzv. jižní palác. Z jeho tehdejší podoby známe fragmenty, které nedostačují k vytvoření ucelenější představy vnitřního uspořádání. K jeho patrně již dříve vymezenému severnímu čelu byl v koutě při východní hradbě vložen přístavek a celá stavba byla prosti stavu v počátcích hradu zvýšena, přičemž hodnotnější prostory se bezpochyby nacházely v této zvýšené části. Komunikaci k nim zřejmě prostředkovala místnost v patře přístavku, do níž vedl z vnějšku při východní hradbě vchod. Přístup k němu, snad spíše než domnělý ochoz na hradbě, umožňovalo domnělé schodiště z úrovně nádvoří, zřízené v malém odstupu od severního čela přístavku a v úrovni své horní podesty s ním možná spojené můstkem. Nadále nic nevíme o povaze využití plochy jádra při západní obvodové hradbě. Hrad v této etapě zahrnoval dvojici paláců (jižní a Rajský dům), nicméně je otázka, zda s ohledem na stav, do kterého dospěl výše uvedenou reorganizací, může být jednoduše zahrnut mezi tzv. dvoupalácové hrady, v dané době módní a frekventované, jak to činila dosavadní literatura. Překážku tomu staví zejména koncepce Rajského domu, svázaná s rozvinutím zástavby do tzv. předního hradu, kde stojí velký most a donjon - Putna. Blíže skutečnosti se tak zdá domnění, že na formování podoby hradu ve 2. polovině 14. století měla vliv inspirace z několika zdrojů, přičemž není jasné, zda se v tom promítají různé vůle bratří Velhartických, zejména Buška mladšího (+1371) a Jana (+ mezi 1387 a 1390).
Působení pozdní gotiky v jádře hradu bylo zřejmě rozsáhlé, ale náleží zde k nejméně poznaným etapám. Uvažuje se o nástavbě Rajského domu, jižní palác byl patrně zaklenut (dochovaná spodní podlaží) a doplněn o severní trakt. O významu pozdně gotické etapy pak vypovídají nálezy stavebních detailů, mezi nimiž je třeba připomenout terakotové klenební žebro. Konstrukci, ke které náleželo, respektive příslušný interiér neumíme v pozůstalém objektu umístit. V daném období byla posilována obrana hradu reorganizací vnějšího opevnění podle zásad flankování a uplatnění palných zbraní a zřejmě se také rozvíjelo hospodářské příslušenství, pokud datum letní těžby 1471D, získané ze dřeva pocházejícího z objektu pivovaru, můžeme spojit s jeho výstavbou. Z dosavadních poznatků o této stavbě tomu nic nebrání. Z nároků na spotřebu vody pivovarem plyne možnost, že domnělý vodovod z údolí byl pořízen již v této fázi. Vnější opevnění hradu se zdá jeho trasu respektovat. Z hlediska dosud provedené archeologické sondáže plyne, že opevnění je vůči objektu pivovaru stratigraficky mladší, případně současné. Pokud se tedy můžeme spolehnout na uvedené datum 1471, znamenalo by to, že příslušný úsek hradby vznikl nejdříve v uvedeném roce.