Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jiří Bláha
Krovy z pomezí jižních Čech a Moravy inspirované úspornými návrhy Michaela Ranka

In: Průzkumy památek 1/2010, ročník 17, str. 67-82

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Krokevní krovy s rozvinutým podélným vázáním hřebenovou ležatou stolicí, jejíž sloupky sahají až do vrcholu střechy, kde jsou navzájem spojené podobně jako krokve, představují pozoruhodnou epizodu ve vývoji krovových soustav na našem území. Především v okolí Dačic, Jemnice a Slavonic patřily v době okolo poloviny 19. století k vůbec nejužívanějším tesařským vazbám, ačkoli soudobé knihy předloh ani pozdější učebnice stavitelství ze středoevropského prostředí přitom tento konstrukční typ neznají. Krovy sledovaného typu se v době od konce 18. století do konce 19. století objevovaly téměř na celém území Čech a Moravy, intenzita jejich používání se však kraj od kraje výrazně liší. Nejčastěji se uplatňovaly na stavbách zděných hospodářských objektů ve venkovském prostředí, což souvisí i s nejčastěji uváděným stářím, kterým je třetí čtvrtina 19. století. Objevují se ale i na stavbách obytných, a dokonce zámeckých, jak ukazují uvedené příklady. Téměř vůbec je nenajdeme na sakrálních stavbách.
V anglické typologii jsou krovy podobného konstrukčního uspořádání nazývány “principal rafter roofs„, přičemž od jednodušších “common rafter roofs„ se odlišují právě sloupky stolic, které mají podobu o něco mohutnějších krokví osazených pod běžnými krokvemi v plných příčných vazbách. Ve starší literatuře se můžeme setkat také s označením “double framed roofs„. Francouzština pro hřebenové sloupky užívá termínu “les arbalétriers„, na rozdíl od běžných krokví, kterým se říká “les chevrons„.
Zatím nebyly zcela vysvětleny okolnosti, díky nimž došlo na našem území k uplatnění a poměrně rychlému rozšíření těchto krovů. Díky průzkumům doprovázeným dendrochronologickým datováním můžeme doložit, že období, kdy se tyto konstrukce u nás nejvíce používaly, časově odpovídá uvedení a rozšíření úsporných krovů přechodového typu mezi krokevními a vaznicovými soustavami, tedy krovů, jejichž návrhy si na počátku 30. let 19. století patentoval pražský tesař uherského původu Michael Ranek. Prokázání přímé souvislosti mezi Rankovými vzorovými krovy a námi sledovanými konstrukcemi je však s ohledem na zřejmé rozdíly velmi obtížné. Jedním z důvodů jejich odlišného provedení mohla být snad záměrná snaha vyhnout se zákonem stanovené platbě jedné třetiny uspořené částky ve prospěch tesařského mistra Ranka.
V souvislosti s konstrukcemi navrhovanými na konci 18. francouzskými fortifikačními projektanty pro pevnost v Terezíně vyvstala velmi zajímavá otázka uvedení tohoto dříve neznámého konstrukčního typu krovů do českého prostředí a současně jejich možného iniciačního vlivu nejen na krovy z pomezí jižních Čech a Moravy, ale i na Rankovy inovační návrhy.