Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jaroslav Panáček; Michal Panáček
Dva gotickorenesanční portály z České Lípy

In: Průzkumy památek 1/2011, ročník 18, str. 151-174

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Po velkém požáru města 12. dubna 1515, kdy „město Lipá celé vyhořelo“, byly měšťanské domy znovu vystavěny, tentokrát již ve stylu pozdní gotiky a posléze i nastupující renesance. Bohužel velké celoměstské požáry 6. října 1787 a 12. května 1820 způsobily, že v konstrukcích mnoha měšťanských domů je pravděpodobně z velké části zachováno i gotické a renesanční zdivo, ale vnější tvář zástavby s charakteristickými architektonickými prvky, jako ostění oken či portály, převrstvila klasicistní, empírová, neohistorická nebo secesní podoba. Kromě četných nezdobených či prostě okosených gotických a renesančních portálů, ukrytých v suterénech domů, se nám tak bohužel dochovaly pouze ojedinělé kamenické detaily starších měšťanských domů. Kromě sedlového portálu v interiéru přízemí domu čp. 79 v Zámecké ulici jsou jedinými staršími dochovanými honosnými orámováními vstupu, zachovanými in situ, barokní portál v Mikulášské ulici čp. 173 a portál s postavami ležících Turků v průčelí měšťanského domu čp. 132 na jižní straně náměstí T. G. Masaryka.
Další tři významné portály měšťanských domů jsou dnes umístěny druhotně. Pozdně barokní portál, náležející původně k domu čp. 92 v Dlouhé ulici (dnes Jindřicha z Lipé), je zazděn v západní části interiéru přízemí tzv. Červeného domu. Pozdně gotický portál z roku 1549, nazývaný Brána Berků, je dnes nefunkčně zazděn do vnější zdi severního ramene ambitu lorety bývalého augustiniánského kláštera v ulici Paní Zdislavy. Portál z roku 1555, stojící slohově na pomezí pozdní gotiky, byl v roce 2002 osazen před jednoduchý dveřní otvor do středu průčelí domu čp. 2 vedle radnice. Dvěma posledně jmenovaným portálům, jediným zachovaným zdobným vstupním portálům městských domů z 16. století, je věnována tato studie.
Pískovcový sedlový portál z roku 1549 se sloupovou edikulou má celkovou výšku 280 cm a šířku 225 cm. Edikula nese stejně široký segmentový nástavec výšky 51 cm v nejvyšším bodě. Vnitřní orámování vstupu má tvar ostění poměrně širokého pozdně gotického sedlového portálu. Jeho profilace se skládá ze dvou výžlabků oddělených páskou a oblého prutu vloženého do vnějšího výžlabku. Všechny části profilace se v sedlových nábězích i v rohových pokračováních základního pravoúhlého tvaru přetínají a vytvářejí tak charakteristické tvary lomených ploch proniků a příčných profilů. Profilace bez jakéhokoliv přerušení vybíhá přímo z nečleněného prahu. Vnější plocha sedlového portálu je hladká, profilace je vysekána pouze dovnitř hmoty ostění.
Svými tvary i výzdobou se portál hlásí k dílům pozdní gotiky, ačkoliv v některých částech vykazuje vlivy rané renesance. Poněkud tradiční až neumělé kamenické pojednání neukazuje na vznik v hlavním proudu pozdně gotické a renesanční architektury. Horní části sloupů, napodobující kmen stromu s osekanými větvemi, nemusí být pouze projevem vegetabilní ornamentiky a plastiky pozdně gotické architektury, ale mohli bychom v nich v tomto případě spatřovat i odkaz na erbovní symboliku Berků z Dubé, větve velkého rozrodu Ronovců. Stejně jako erb ve střední části frontonu by tak mohly představovat ostrve (něm. die Ronne), tj. části kmenů se suky po odsekaných větvích. Tvůrce portálu, tedy autor návrhu ani kameník, není znám a ani se jej patrně nikdy nepodaří zjistit.
Pozdně gotický sedlový portál z roku 1549 náležel k domu, který stával na místě dnešního čp. 198 zhruba uprostřed severní strany náměstí. Domy čp. 197—200, označované jako Berkovské domy, sice vykazují jisté společné znaky, ale vzhledem ke zjištění renesančních dělicích zdí netvořily patrně jeden jediný objekt. Pokud zde tedy berkovská rezidence existovala, tvořil ji pouze dům čp. 198 nebo tři či čtyři samostatné objekty. Není však vyloučena ani varianta, že zde jakási rozsáhlá rezidence jednotného stavebního řešení existovala, byla však ihned po svém zrušení během poslední čtvrtiny 16. století rozdělena do čtyř samostatných objektů čp. 197—200. Výsledky stavebně historických průzkumů by tomu neodporovaly, neboť renesanční obvodové zdivo jednotlivých objektů neumožňuje přesnější dataci, nicméně existence samostatných gotických sklepů pod všemi čtyřmi domy takovouto variantu nepodporuje.
Gotickorenesanční portál z roku 1555 je dnes umístěn ve střední ose přízemí domu čp. 2 na východní straně náměstí T. G. Masaryka. Dříve byl umístěn na domě čp. 5 v jihovýchodním koutě náměstí. Ani k tomuto objektu však portál původně nepatřil, jak o tom svědčilo nelogické umístění okna těsně nad portálem. Podle rozdílu ve výšce soklů pod sloupy se domníváme, že portál náležel některému z domů na západní straně horní části ulice Jindřicha z Lipé. Kdy byl z něj odstraněn a přemístěn na čp. 5, nelze dnes s jistotou určit. Snad k tomu došlo po některém z městských požárů. Portál byl podle svědectví pamětníků z domu čp. 5 odstraněn 26. ledna 1948.
Jde o mohutnou architrávovou edikulu předloženou ploše stěny domu o celkové výšce 392 cm a šířce 300 cm. Výrazné sloupy s tordovanými dříky a neobvyklými patkami i hlavicemi nesou redukované hluboce zalamované kladí postrádající architráv. V současném umístění je portál osazen na dvojici novodobých hranolových pískovcových stupňů vyrovnávajících kompozici pro původně opačný sklon terénu.
Pro svoji neobvyklou plastickou výzdobu přitahoval portál vždy velkou pozornost. Přispíval k tomu patrně i fakt, že se pro tento portál těžko hledají analogie. Pátrání tímto směrem nepřineslo žádné výsledky, stovky vyobrazení pozdně gotických a renesančních portálů v českých i okolních zemích neposkytly dílo srovnatelné kompozice formálních prvků a detailů.
Studium děl pozdní gotiky a nastupující renesance ve Slezsku ale napovědělo, že by autorem našeho portálu mohl být člen lwówecké kamenické a stavitelské rodiny Hans Lindener (či Lindner), činný v letech 1539—1559. O Hansi Lindenerovi je známo, že jako jeden z nemnoha autorů vždy signoval svá díla, ať již iniciálami svého jména či celým jménem nebo kamenickou značkou spolu s letopočtem. Lindenerovu kamenickou značku jsme sice na českolipském portálu nezjistili, ale kromě datace 1555 se v nápisové stuze na vlysu vyskytují také iniciály HL! Kromě signatury HL a datace 1555 nacházíme na českolipském portálu celou řadu dalších detailů, které ukazují, že jeho předpokládaný autor Hans Lindener dokázal vstřebat a synteticky spojovat všechny vlivy, které na něj v inspirativním prostředí Dolního Slezska působily.
Zvažujeme-li hypotézu o Lindenerově autorství českolipského portálu, nutně se musíme ptát, jakým způsobem se toto dílo nebo jeho autor mohli dostat do České Lípy. Kromě obecné roviny kontaktů severních Čech s okolními zeměmi - Saskem, Lužicí a Slezskem - jsou styky samotné České Lípy se Slezskem doloženy intenzivně po celé 16. a 17. století. Z novoměšťanů přišlých do České Lípy ze Slezska v letech 1524, 1545 a 1550 vychází naše hypotéza. Pokud byl Nickel Lindener (v roce 1524) či jiný z nich příbuzným Hanse Lindenera, mohl si jej pozvat k vytvoření portálu do České Lípy, nebo si jím vytvořený portál nechat do města dopravit. Pro druhou variantu by mohlo hovořit i rozdělení portálu do 18 částí, které mohlo transport kamenického díla usnadnit, a proslavený lwówecký pískovec, z něhož mohl být portál vytvořen. Bohužel, tuto hypotézu nelze zatím potvrdit.