Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Žižka
Budovy chlévů s příčným uspořádáním stání z 2. poloviny 19. století

In: Průzkumy památek 1/2011, ročník 18, str. 185-197

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Ve chlévech většiny hospodářských dvorů bývalých panství v Čechách bylo obvyklé podélné řazení stání hovězího dobytka. Vzácně byly stavěny chlévy s příčným řazením stání. Chlévy s příčným řazením stání mají několik základních a typických společných znaků. Na nádvorní fasádě se v pravidelném rytmu střídají vstupy s jedním oknem, případně s dvojicí oken. Na vstupy navazují příčné komunikace, tzv. chodby, sloužící k vyvážení hnoje, k dojení i k vyvádění dobytka. Proti oknům jsou mezi žlaby vyvýšené krmné chodby. Podélnou komunikaci v chlévě zajišťuje chodba umístěná nejčastěji při nádvorní obvodové zdi. Chodba propojuje vlastní chlév s řezárnou-obročníkem umístěným buď ve středu budovy, nebo při jejím čele. Nosná konstrukce stropu musí být svým řešením, zejména osovou vzdáleností podpor, podřízena funkčnímu uspořádání chléva. Dalším typickým znakem budov chlévů s příčným stáním je jejich šířka, která je větší než u chlévů se stáním podélným. V nižším patře nad chlévem a v podkroví byla ukládána píce. Většina stojících budov chlévů tohoto typu vyniká nadprůměrným architektonickým řešením fasád.
Nejrozsáhlejší výstavba budov chlévů s příčným stáním byla realizována v 70. letech 19. století na středočeských panstvích knížete Jana II. z Lichtenštejna. Postaveno bylo několik desítek nových budov. Chlévy mají režné kamenné fasády provedené ze žuly nebo pískovce. Dveřní a okenní otvory rámují bosované kvádry s klenáky, bosované kvádry armují i nároží. Trojlodní interiér je zastropen plochými klášterními klenbami vyklenutými do železných nosníků. Železnou konstrukci nesou litinové sloupy s konzolovými hlavicemi. První chlév tohoto typu byl postaven v roce 1871 v Netlukách (okres Praha-východ). Nejvýstavnější chlév se žulovou fasádou stojí od roku 1875 v Křenicích (okres Praha-východ). Chlév v Klášterní Skalici (okres Kolín) z roku 1878 je příkladem mladší varianty lichtenštejnského chléva. Kamenná ostění otvorů jsou zde osazena v omítaných fasádách. Střechu malého sklonu vyvažuje výrazně zvýšené pícníkové patro. Obdobné chlévy jako ve středních Čechách byly postaveny i na panství Valtice (okres Břeclav).
V rámci plošného průzkumu dvorů v Čechách byl na několika bývalých panstvích jiných majitelů zjištěn a dokumentován pouze malý počet chlévů s příčným stáním. S lichtenštejnskými stavbami souvisí přestavba výstavného ovčína v Jirnech (okres Praha-východ) upraveného na chlévy s příčným stáním. Odlišnou podobu mají chlévy ve dvoře v Pulici (okres Rychnov nad Kněžnou) s omítanými fasádami s půlkruhově sklenutými vstupy a sdruženými okny. Omítané fasády se sdruženými okny měly i chlévy ve Vysoké Libni (okres Mělník) postavené vídeňskou Tereziánskou akademií. Výstavnou budovu chlévů pro dojnice nechal postavit v roce 1890 arcivévoda Ferdinand d_Este ve dvoře Poměnice (okres Benešov). Otvory v kamenných plochách fasád zde rámují cihelné edikuly. Střecha vrcholila osmibokou věží s holubníkem. Železná konstrukce v interiéru nese zrcadlové klenby. Zrcadlovými klenbami jsou zastropeny i chlévy v Brníkově (okres Litoměřice) s režnými cihelnými fasádami postavené po roce 1900.
Pozoruhodná budova chlévů pro tažné voly stojí ve dvoře v Tupadlech (okres Kutná Hora). Interiér je zastropen segmentovými valenými klenbami do pasů. Pasy vybíhají z hlavic litinových sloupů. Schwarzenberské stavby reprezentují chlévy pro tažné voly ve dvoře Rabín (okres Prachatice) z doby kolem roku 1880. Fasádu chléva provedenou v kombinaci režného a cihelného zdiva člení rizality se vstupy. Pozoruhodný chlév ve dvoře Bor (okres Písek) postavený v letech 1907—1908 má vstupy střídající se s okny umístěny v drobných cihelných rizalitech s dvojitými dveřmi. Stěny pícníkového patra a štíty jsou hrázděné.
Vhodnou podobu dispozičního a stavebního řešení chlévů s příčným uspořádáním stání charakterizuje odborná literatura z počátku 20. století. Příčné ustájení považuje za obvyklý způsob pro chov dobytka v německých zemích. Zjištěné realizace v podstatě odpovídají zde uvedeným principům a vzorovým návrhům. Osobnosti stavebníků ukazují, že novostavby chlévů tohoto typu v Čechách, mají většinou rakouský původ, nebo případně byly inspirovány obdobnými stavbami v Rakousku.