Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jindřich Záhorka, Pavel Zahradník
Zámek v Krásném Dvoře

In: Průzkumy památek 1/2012, ročník 19, str. 31-54

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Zámek s parkem v Krásném Dvoře se poprvé v literatuře objevil v článku Karla Třísky v roce 1953 a závěry zde předložené jsou od té doby všeobecně přejímány. Tento příspěvek přináší některá zpřesnění i nové skutečnosti, zjištěné na základě proběhlého standardního stavebněhistorického průzkumu. Důraz je kladen na rozbor jedinečného pramene, kterým je půdorys zámku, zachovaný ve třech po sobě jdoucích fázích. Kolem poloviny 15. století se v Krásném Dvoře nacházely dvě tvrze. Tzv. hořejší tvrz přestavěl v panské sídlo mezi lety 1556 – 1572 Jan Mašťovský z Kolovrat. Díky zjištěním K. Třísky víme, že horní tvrz vznikla v místech dnešního zámeckého areálu. Podobu staré „renesanční“ tvrze, včetně ohradní zdi zachycuje plán na celkovou přestavbu z roku 1718, provedenou hraběcím černínským architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Plán kromě zaměření starších konstrukcí obsahuje půdorys přízemí hlavní budovy, dvou nových bočních křídel, jednoho příčného křídla a dlouhého přízemního západního křídla, včetně pohledu na jeho fasádu. Právě z tohoto plánu Tříska určil podobu renesančního areálu a následné dvě po sobě bezprostředně jdoucí barokní přestavby navržené Kaňkou. Druhý plán představuje pohled na zámek z ptačí perspektivy od jihu. F. M. Kaňka renesanční konstrukce kromě obvodových zdí hlavní budovy zámku nechal zbořit, doplnil obě boční patrová křídla, na jejichž závěr umístil čtvercové altány s pochozí terasou. Původně Kaňka počítal s uzavřením areálu dvěma přízemními křídly, ve kterých byly umístěny stáje a byty. V červnu roku 1722 ovšem na přání hraběte Černína celkový plán změnil a prodloužil obě přízemní boční křídla o další konírny, komory na postroje, kolnu na kočáry a obydlí pro vrátného. Na jižní straně areál ukončil dvěma shodnými protilehlými budovami, mezi kterými byla brána. V této vnější podobě se zámek dochoval v podstatě do dnešní doby.
V letech 1732 – 1777, došlo s největší pravděpodobností k vestavbě šesti místností do prostoru krovu v 2 patře obou bočních křídlech. Poslední větší přestavbou prošel zámecký areál v letech 1783 – 1793, kdy byla před jižní a severní průčelí hlavní budovy postavena nová schodiště.
Již v první barokní etapě vznikla východně od zámku náročná zahradní formální úprava vybavená letní a zimní jízdárnou spolu se psincem. V roce 1812 k nim přibyla velká budova oranžerie.
V případě krásnodvorského zámku máme jedinečnou možnost sledovat jeho vývoj v průběhu více jak 130 let pomocí dochovaného původního plánu zachycující navíc změny v průběhu stavby, včetně psaných poznámek architekta. Oba dochované barokní plány plnily ve své době shodnou funkci, a to předvést záměry architekta stavebníkovi. Spolu s archivními prameny jsou tak důkazem živého vztahu mezi objednavatelem a architektem, který takto zdokumentován bývá skutečným kořením obohacujícím stavebně historické bádání. V tomto případě samozřejmě podepřeným faktem, že F. M. Kaňka byl stálým hraběcím architektem, dostávajícím pravidelný plat.