Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jaroslav Panáček
K ikonografii augustiniánského kláštera v České Lípě

In: Průzkumy památek 1/2012, ročník 19, str. 126-131

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Pro stavební dějiny kláštera, popsané v nedávno vydané publikaci o jeho založení (Panáček 2010), jsou důležitým zdrojem informací ikonografické prameny. Pro období do konce 19. století před nástupem fotografie existuje sedm vyobrazení klášterního areálu, z nichž nejstarší pochází z let 1731–1733. Třetí nejstarší z let 1790–1820 bylo dosud známo pouze z černobílé nekvalitní reprodukce a nevědělo se nic o jejím autorovi.
Stěžejním námětem tohoto sdělení je objev barevného originálu kresby, jeho uložení a hlavně odhalení osoby jeho autora - augustiniána Ernesta Pabstmanna (1738–1832). Tento všestranně založený mnich zasáhl do historie několika konventů řádu obutých augustiniánů, kde působil jako podpřevor či převor, profesor gymnázia a proslavil se i jako varhaník a regenschori řádových kostelů. V literatuře je známo jeho první zaznamenání příběhu o Janu Sladkém Kozinovi a Lamingenovi včetně scény „božího soudu“ a posledních Kozinových slov před popravou. Dosud nebyla popsána Pabstmannova výtvarná činnost, jejímž plodem je - pokud zatím víme - deset kolorovaných kreseb augustiniánských klášterů, mezi nimi i českolipského.
Důležitým pramenem pro stavební dějiny kláštera je také teprve nyní zhodnocený rukopis augustiniána Pachomia Kreybicha Catalogus Patrum, ac Fratrum Ordinis Eremitici S. P. Augustini z roku 1799, uložený v knihovně českolipského muzea, který upřesňuje a potvrzuje data výstavby některých součástí klášterního areálu: tří kapliček na západní straně ambitu v roce 1726 a kaple Nejsvětější Trojice v roce 1762.