Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Miroslav Kolka, Tereza Konvalinková
Plošný průzkum vesnických sídel na příkladu vesnice Pavlovice

In: Průzkumy památek 2/2012, ročník 19, str. 5-38

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Severní Čechy patří mezi jednu z oblastí s nejpočetněji dochovaným fondem objektů lidového stavitelství i celků vesnických sídel. I přes mimořádné množství velmi cenných autentických objektů je současný stav bádání bohužel stále nedostatečný a neucelený a spousta informací tak zaniká spolu s demolicemi domů či změnou historické urbanistické struktury novodobou výstavbou mimo tradiční zástavbu a parcelaci.
Právě vědomí nedostatku informací o současném stavu zachování lidových staveb a vesnických sídel vedlo k podání grantového záměru na zpracování metodiky pro provádění plošných průzkumů vesnických sídel na území ČR (metodika spolu s jednotlivými plošnými průzkumy vzniká v rámci výzkumného cíle Podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace 2012 (DKRVO)). Jedním z jeho výstupů je i tato studie.
Výběr vesnice Pavlovice pro zpracování plošného průzkumu vyšel z požadavku revize návrhu jejího prohlášení za Vesnickou památkovou zónu z roku 1998. Vzhledem k mimořádným architektonickým a urbanistickým hodnotám této vesnice bylo žádoucí věnovat se jejímu průzkumu mnohem podrobněji, než to vyžadovala revize – tzn. včetně opakovaného průzkumu v terénu a studia archivních pramenů a literatury.
Kromě stavebního vývoje či urbanistické struktury byl kladen důraz na komplexnější přístup zahrnující rovněž extravilán obce, včetně způsobu hospodaření, komunikačních sítí, zásobování vodou nebo těžby kamene v lomech. Relativně malá pozornost byla věnována kostelu, faře a drobným sakrálním stavbám.
Získáním množství nových informací ke vsi vyšlo najevo několik mylných či nepřesných předchozích předpokladů o stáří či stavebním vývoji domů, celého sídla i jeho okolí. Nově získané poznatky přispěly k rozšíření vědomostí o lidových stavbách v regionu a metodický přístup se snahou o využití maximálního množství zdrojů zde byl jednoznačně přínosem. Přinejmenším byl také nashromážděn cenný srovnávací materiál k urbanistickému vývoji obce, datování řady konstrukcí a regionálním specifickým prvkům, který najde své uplatnění i při praktické obnově staveb.
Obec Pavlovice představuje urbanisticky mimořádně hodnotné sídlo s výraznými architektonickými hodnotami. Jedná se o velmi autenticky dochovaný soubor objektů zděné a roubené vesnické architektury bez pozdějších zásadních znehodnocujících stavebních úprav většího rozsahu. Struktura obce je středověkého původu, s pozoruhodným útvarem nepravidelné návsi a radiální lánovou plužinou, která je dodnes částečně ještě patrná v terénu. Kromě samotných objektů usedlostí s hospodářskými stavbami je dochována i řada souvisejících prvků, které tvořily nedílnou a běžnou součást vesnice a jejich zachování je o to cennější – např. kal severozápadně od návsi, mimořádně hodnotná dlážděná cesta do údolí Švábského potoka, tesané sklepy, skalní nápisy nebo drobné sakrální památky.
Za nejdůležitější považujeme potvrzení středověkého (předbělohorského) rozsahu vesnice včetně rozdělení na 20 selských usedlostí a 8 zahradnických usedlostí. Na rozdíl od tradovaných údajů je tedy nutno počítat s existencí stávající urbanistické struktury obce již v nejstarším období, nikoliv jen okolo jádra návsi jak se většinou předpokládá (nemluvě o romantických výmyslech o slovanské okrouhlici). Zahuštění zástavby a oddělování drobnějších, zejména domkářských, usedlostí, náleží již do 2. poloviny 17. či maximálně počátku 18. století. Toto zjištění koresponduje s údaji z některých zpracovaných obcí regionu a dokládá poměrně brzké využití méně příznivých poloh v intravilánu obce na hraně skalnatých roklí.
Neméně zajímavé jsou další zjištěné údaje k výskytu patrového uspořádání starších roubených domů, jejich využití a postupu výstavby vesnice až do údolí Švábského potoka. Pro další výzkum jsou klíčové datace mladší velmi impozantní zděné zástavby obce s mimořádně velkými selskými staveními. Na rozdíl od nedalekého Loubí, nebyly požáry v Pavlovicích zřejmě tak devastující, aby to zapříčinilo razantnější přestavbu vsi. Starší velmi výstavnou klasicistní podobu tak měly pouze tři domy a jeden výměnek. Zbylá část zděných domů vznikla v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století částečně v souvislosti s požáry v letech 1874 a 1885. Průzkumem v terénu a archivních fondech byly nashromážděno velké množství materiálu, který může posloužit také jako cenný zdroj pro srovnání s dalšími obcemi minimálně v daném regionu. To se týká zejména nečekaného nálezu torza stavební plánové dokumentace, sloužící k výstavbě zděných novostaveb obytných domů a stodol.