Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Eva Vyletová, Alena Nachtmannová
Klášterní kostel cyriaků v Benátkách nad Jizerou

In: Průzkumy památek 2/2012, ročník 19, str. 95-120

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Klášter cyriaků v Benátkách nad Jizerou byl podle archivního průzkumu založen před rokem 1349 a vysvěcen 1359. Podnět k založení kláštera mohl tak vyjít ještě od biskupa Jana IV. z Dražic, u nějž předpokládáme i jistý podíl na přesídlení řádového generála do Prahy. Klášterní kostel byl bohatě vybaven oltáři s ostatky. O vnitřním fungování konventu nejsme zachovanými prameny téměř informováni. Klášter byl vypleněn Husity pravděpodobně kolem roku 1420 a poté konvent fungoval spíš provizorně. Na počátku 16. století získal dražické panství Fridrich, purkrabí z Donína, který na místě někdejšího cyriackého konventu vybudoval nové sídlo.
Zámecký areál s bývalým kostelem kláštera cyriaků je situován na jihozápadním okraji městského návrší na terénní hraně nad jižním svahem nad řekou Jizerou ve vzdálenosti 2,5 kilometrů jižním směrem od hradu v Dražicích, rodového sídla biskupa Jana IV. z Dražic. Dnešní stavba zdaleka nedosahuje výšky a monumentality původního gotického klášterního kostela, který ve středověku nepochybně ovládal městské panorama.
Zámecký kostel Narození Panny Marie obsahující jádro středověkého klášterního kostela je jednolodní stavba se závěrem tvořeným pěti stranami osmiúhelníku bez odsazení, s opěráky na jižní straně a v závěru. Vnitřní půdorysné rozměry stavby jsou zhruba 9,2 x 23 metru. Interiér kostela je sklenut nízko nasazenou klenbou renesančního původu o třech polích a paprsčitém závěru. V interiéru stavby se původní gotické prvky zachovaly in situ v závěru kostela. V nárožích polygonálního závěru se zachovaly svazkové přípory tvořené trojicí hruškových prutů. Přípory vyrůstají ze šikmé plochy odstupněných polygonálních soklů. Ve výšce 4,5 metru nad podlahou je ukončují nízké hlavice ukončené subtilní krycí deskou půlkruhového tvaru. Hlavice pokrývá úponek vinné révy s listy a hrozny. Hlavice severní přípory nese erb pánů z Dražic. Na jižní straně závěru je zachováno gotické dvoudílné sedile v pravoúhlém rámu s dvojicí kružeb s půlkruhovými oblouky s trojlisty, vlevo od něj drobná pískovcová nika s trojlistem a v severní stěně sanktuárium s erbem pánů z Dražic v tympanonu. V části dnešní lodi se na podélných stěnách žádné viditelné gotické prvky nezachovaly. Při sondážním průzkumu, prováděném v souvislosti s odstraňováním poškozených omítek, byl v západním poli severní stěny odhalen pískovcový pravoúhlý portál a vlevo od něj zazděný pískovcový článek, pravděpodobně spodní díl žebrové klenby s výběhy trojice hruškových žeber a polovičními přízedními žebry.
Pro rekonstrukci původní výšky presbytáře jsou zásadní přípory v nárožích závěru. Vzhledem k šířce presbytáře přes 9 metrů a umístění hlavic ve výšce pouhých 4,7 metru nad podlahou interpretujeme hlavice jako konzoly pro sochy. Výšku presbytáře pak předpokládáme kolem 18 metrů, tedy dvojnásobnou oproti šířce, což by odpovídalo obvyklému poměru šířky k výšce 1:2 vrcholně gotických presbytářů. Vysoký světelně akcentovaný chór odpovídal i požadavkům a poslání cyriaků.
Architektonické řešení závěru gotického presbytáře je na základě dochovaných architektonických článků a nálezových situací poměrně dobře rekonstruovatelné. Závěr presbytáře členily svazkové přípory s trojicí hruškových prutů, které byly nad podokenní římsou přerušeny nikami pro sochařskou výzdobu. O sochařské výzdobě a její ikonografii nemáme bohužel žádné poznatky. Je otázkou, jaký význam lze v této souvislosti připisovat umístění dražického erbu na konzole severní přípory závěru. Zajímavé je i to, že erb je otočen k závěru a nikoliv směrem do prostoru presbytáře, takže nebyl z presbytáře zřejmě téměř vidět. Ve výšce 4,2 metru členila stěnu průběžná podokenní římsa, jejíž výběhy se zachovaly pod konzolami přípor. Závěr gotického presbytáře osvětlovala vysoká okna s ostěním profilovaným hlubokým výžlabkem a parapety ve výšce 4,2 metru nad podlahou. Rekonstrukce původní podoby zbývající části presbytáře včetně jeho původní délky je oproti závěru nejasná a mnoho otázek zůstává nadále otevřených. Západní pole severní stěny od s pravoúhlým portálem a zdivo s dochovanými pozdně gotickými omítkami nad rubem renesanční klenby pocházejí s největší pravděpodobností až z pozdně gotické přestavby a tak nemáme žádné doklady o oknech a členění podélných stěn původní gotické stavby. Presbytář byl zřejmě podle směru natočení trojice prutů přípor dochovaných v nároží závěru zaklenut hvězdovou klenbou. Při interpretaci klenebního obrazce vycházíme z předpokladu, že jednotlivému prutu přípory odpovídalo žebro klenby. Trojice hruškových prutů v nároží svírá navzájem úhel zhruba 28 stupňů, přičemž střední prut je oproti bočním mohutnější.
Předpokládaná rekonstrukce gotického presbytáře z doby kolem poloviny 14. století je zajímavá z několika hledisek. K náročně řešeným stavbám v dobovém kontextu by presbytář náležel právě nedochovanou hvězdovou klenbou a galerií soch v závěru. Na základě provedeného archivního průzkumu se lze domnívat, že podnět k založení kláštera mohl vyjít ještě od biskupa Jana IV. z Dražic. Tato skutečnost by velmi dobře korespondovala s předpokládanou náročností stavby. Uplatněním sochařské výzdoby v interiéru řádových kostelů se projevila dobová tendence prolínání dvorských nároků s požadavky řádů. Nová zjištění poukazují na větší a dosud nedoceněný význam stavby. Kostel by se tak řadil mezi významné stavby nastupujícího uměleckého a stavebního rozkvětu vlády Karla IV.