Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jaroslav Skopec, Václav Zeman
Kostel sv. Anny v Jedlce na Děčínsku

In: Průzkumy památek 2/2012, ročník 19, str. 121-144

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Vesnice Jedlka (Höflitz) na Děčínsku patřila ve středověku ke hradu Scharfenstein (též Ostrý) a vznikla pravděpodobně ještě v době před vrcholně středověkou kolonizací. Letopočet 1234 vztahující se ke kostelu není možné ověřit, a tak nejstarší prokazatelná zmínka o obci i kostelu pochází z roku 1352.
Kostel sv. Anny v Jedlce na Děčínsku má relativně rozměrnou obdélnou loď s jednou odsazenými opěrnými pilíři s konkávně projmutými stříškami, která je od severu osvětlována jedním a od jihu trojicí hrotitých oken s kružbami. Interiér lodi je přístupný od jihu a západu hrotitými portály s bohatě profilovaným ostěním. Západní část lodi, mající plochý strop s výrazným fabionem, zaujala dřevěná kruchta. Na loď východním směrem navazuje užší odsazený obdélný presbytář se závěrem o pěti stranách osmiúhelníku. Jižní stěnu a všechna volná nároží presbytáře zesilují neodsazené obdélné opěráky. Presbytář, který se do lodi otvírá mírně hrotitým vítězným obloukem, je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby oddělené od šestidílné žebrové klenby závěru meziklenebním žebrem. Hrušková žebra vyrůstající z půljehlan-cových a hranolových konzol se ve vrcholu stýkají v kruhových svornících s rozetou. Interiér presbytáře je osvětlován pěticí hrotitých okenních otvorů v jeho závěru. Po severní straně presbytáře se nachází obdélná sakristie zaklenutá nepravidelnou valenou klenbou. Její interiér je přístupný z presbytáře profilovaným portálem a obdél-ným portálem od východu z exteriéru. V západní stěně se nachází vstup na kazatelnu, která je umístěna po severní straně vítězného oblouku. Ve třetí čtvrtině jižní strany lodi od západu byla vystavěna hranolová dvoupatrová plochostropá zvonová věž. Přízemí sloužící jako předsíň je přístupné od jihu obdélným portálem, po jehož stranách se nacházejí niky pro sochy, a nad ním oválný nadsvětlík rámovaný edikulou. Původní vstup do vyšších pater vedený exteriérovým schodištěm do prvního patra na jižní straně věže byl zrušen na počátku 20. století. Oproti původní koncepci bylo v souvislosti s výmalbou slunečních hodin zazděno velké jižní okno prvního patra a nahrazeno drobným oknem oválným. Druhé patro vyplněné zvonovou stolicí je na volných stranách prolomeno po jednom velkém zvonovém oknu. Krov nad lodí s plně vyvinutou barokní ležatou stolicí je doplněn o průvlaky s věšadly vynášejícími vazné trámy. Krov nad presbytářem obsahuje centrální stolici s dvojicí podélných stojatých stolic.
Nejstarší částí kostela je doposud dochovaný presbytář postavený v průběhu první poloviny 14. století. Po jeho dokončení byla přistavěna stávající sakristie. Podobu tehdejší lodi by snad dokázal osvětlit pouze archeologický průzkum. Současná loď byla postavena na počátku 16. století, o čemž svědčí jak její architektonická výbava, tak druhotně užité konstrukce v krovu datované dendrochronologicky do přelomu let 1504/1505 a letopočet 1511 vytesaný do jednoho z opěrných pilířů lodi. V letech 1588 měla v kostele proběhnout výrazná oprava, která se však týkala zejména mobiliáře, popřípadě dnes nedochovaných konstrukcí.
V roce 1715 kostel natolik poškodila bouřka, že muselo být přistoupeno k jeho rozsáhlé opravě. Kostelní loď byla opatřena novým krovem i stropem, nahrazena byla někdejší empora. V letech 1716 až 1718 byla při kostelu postavena nová zděná zvonice. Opravy byly natolik nákladné, že se zřejmě nedařilo je provést v potřebném rozsahu. Proto byl opakovaně na začátku 20. let 18. století stav kostela shledáván špatným a v roce 1723 proběhla oprava severní zdi kostelní lodi a stropu, tentokrát již plně v režii patrona kostela. V roce 1726 byl zbudován nový krov nad presbytářem a sakristií.
V průběhu 18. a 19. století se uskutečňovaly opravy spíše udržovacího rázu, několikrát proběhla oprava věže, na jejíž jižní stěně byly v roce 1760 zhotoveny sluneční hodiny. V roce 1744 byla v kostele zbudována krypta. V roce 1894 byla na celém kostele vyměněna stávající šindelová střešní krytina za taškovou. Výraznějších změn se kostelu dostalo počátkem 20. století. Nejprve bylo v roce 1905 sneseno exteriérové dřevěné schodiště zpřístupňující první patro věže a komunikace byla vedena z jejího přízemí žebříkem. V roce 1907 byla upravována sakristie, okolí kostela a zbořena kostnice při kostelu pocházející z roku 1644, po níž se dochovaly pouze stopy po zavázání jejího zdiva do severních opěrných pilířů lodi a otisk pultové střechy (obr. 33). Zásadní změnou bylo v roce 1909 proražení dvou nových okenních otvorů v presbytáři a sjednocení vzhledu všech oken chóru, které si vyžádalo odstranění původních gotických kružeb.
Během 20. a 30. let 20. století byl upravován zejména interiér. Po roce 1945 se stav kostela výrazně zhoršil a až 90. léta přinesla v tomto směru nápravu. V roce 2011 byly dokončeny dlouholeté opravy kostela, v roce 2012 pak byl obnoven a doplněn mobiliář, kostel brzy bude znovu vysvěcen. Při postupné opravě celého kostela však došlo k mnoha nevhodným úpravám, které poznamenaly nejen celkový vzhled kostela, ale i některé stavební konstrukce a detaily.
Kostel sv. Anny v Jedlce je možné na základě doby výstavby presbytáře se sakristií zařadit mezi jedny z nejstarších dochovaných středověkých kostelů na Děčínsku. Výstavba lodi na počátku 16. století znamenala pro kostel výraznou změnu v jeho dosavadním měřítku a umělecké výbavě. Jedná se totiž o jeden z mála dochovaných příkladů realizované pozdně gotické architektury vytvářející jednotně koncipovaný celek. To je dáno tím, že stavba lodi proběhla v krátkém časovém období podle předem stanoveného projektu, který byl při dokončování jen částečně pozměněn. Vysoká umělecká úroveň stavby mohla být zajištěna pouze tím, že stavebník na stavbu povolal zkušené řemeslníky ze Saska, z nichž někteří byli vyškoleni přímo v Míšni, či s míšeňsko-saskými stavebními způsoby byli dobře obeznámeni. Tato skutečnost pak řadí kostel v Jedlce na přední místa mezi venkovské kostely nejen na Děčínsku, ale i v rámci širšího severočeského regionu.