Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Ladislav Varadzin, Bořivoj Nechvátal
Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (Předběžná zpráva)

In: Průzkumy památek 2/2012, ročník 19, str. 170-176

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Text pojednává o objevu nových úseků základového zdiva předrománské stavby, zjištěné v 60. letech 20. století pod bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě (obr. 1). Výzkum v r. 2011 zjistil nové úseky zdí, skryté pod základy baziliky a přehlédnuté výzkumy v předválečném období na jižní straně baziliky. Oproti původní půdorysné rekonstrukci (obr. 1) ukazují nově objevené úseky zdí (obr. 10), že předrománská stavba měla složitější a rozsáhlejší půdorys. Zatím jen předběžně je jeho podoba předpokládána ve tvaru trikonchy (obr. 12) nebo tetrakonchy. Další výzkum by se měl zaměřit především na odhalení podoby východního závěru, který se nachází v sousední neprozkoumané zahradě. Protože předchozí intenzívní archeologická činnost v interiéru baziliky odstranila všechny původní terény, nelze předrománskou stavbu přesněji datovat. Její existenci lze rámcově vymezit počátkem osídlení Vyšehradu ve 2. pol. 10. století a vznikem baziliky sv. Vavřince v poslední třetině 11. století. Tato stavba představuje zatím největší centrálu na území České republiky z období před r. 1100 a svou podobou odkazuje podle předběžné rešerše patrně k předlohám byzantským, resp. severoitalským. Její přítomnost na Vyšehradě, druhém nejvýznamnějším raně středověkém hradě přemyslovských Čech, vrhá nové světlo na počátky sakrální architektury v Čechách a na význam Vyšehradu před tím, než se stal rezidencí českých panovníků (poslední třetina 11. stol. – 1140) a otevírá dalekosáhlé otázky jejího historického a kulturního svědectví.