Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Lenka Češková
Plánování a výstavba jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně kolem roku 1600

In: Průzkumy památek 2/2012, ročník 19, str. 210-222

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Původní kostel Panny Marie, tvořící součást herburského kláštera, představoval drobnou jednolodní stavbu s polygonálně zakončeným kněžištěm a pohřební kaplí sv. Anny (posléze sv. Voršily), která zasahovala do rajského dvora při jižní stěně chrámu. Po převzetí areálu jezuité kostel v letech 1581–1582 obnovili. Kolem roce 1596 začali pomýšlet na jeho rozšíření či novostavbu. Dlouhé diskuze o obou možnostech vyústily na přelomu let 1597–1598 v rozhodnutí vybudovat nový chrám. O prosazení myšlenky novostavby se zasloužila mecenáška jezuitů, Helena z Tovaru, která toužila vybudovat si z kostela rodovou memorii. Pro nový kostel byla zvolena tradiční bazilikální dispozice s krátkým půlkruhově zakončeným kněžištěm a věží v severovýchodním nároží stavby. Na žádost dalšího mecenáše, Helenina bratra Ladislava Berky z Dubé, jezuité věž přesunuli do hlavního průčelí, aby tak „konkurovala“ nedávno zvýšené věži kostela sv. Jakuba. Na základě připomínek „brněnské veřejnosti“ nechali prodloužit presbytář, aby proporčně lépe odpovídal šířce chrámu. Do novostavby byla integrována jižní stěna starého kostela a kaple sv. Voršily. Navrhovaná i realizovaná dispozice kostela, které se v detailech mírně liší, byla částečně dána stavební parcelou a částečně byla zřejmě inspirována ideálními plány jezuitských kostelů, připisovanými Giovannimu de Rosis. Na výstavbě se jako magister murariorum podílel Antonín Paris, nad kamenickými pracemi dohlížel Giorgio Gialdi a vedoucím celé stavby byl obchodník Antonio Trussi. Od roku 1599 stavební práce vedl jezuitský architekt Giuseppe Brizio, kterého jezuité do Brna přeložili kvůli jeho zkušenostem a schopnostem provádět technicky obtížnější konstrukce. Jako svého nástupce si Brizio „vychoval“ laického bratra Petra Grossota, který pak do roku 1614 vedl výstavbu tzv. kardinálského křídla koleje. Již od roku 1600 pomýšlel kardinál František z Dietrichsteina na vybudování své hrobky pod prodlouženým presbytářem chrámu, který se měl stát jakousi jeho pohřební kaplí. Nový kostel kardinál vysvětil 22. září 1602. Krypta byla dokončena až roku 1607, kdy byla v presbytáři osazena její krycí deska.