Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Eva Vyletová
Pozdně renesanční dům čp. 98 v Brandýse nad Labem

In: Průzkumy památek 2/2013, ročník 20, str. 97-114

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Článek shrnuje výsledky hloubkového průzkumu domu čp. 98 v Brandýse nad Labem, který odhalil pozoruhodnou výstavbu pozdně renesančního domu. Dokumentace nálezových situací ve stěnách s otisky zaniklých prvků a konstrukcí umožnila v základních rysech rekonstrukci základní podoby interiérů, zejména kleneb a vstupů. Novostavba pozdně renesančního patrového domu měla hloubkově orientovanou trojtraktovou dispozici se středním průjezdem a dvojicí bočních traktů. Z hlediska typologie představuje dům pokročilý typ osově symetrické dispozice. Z pozdně renesanční stavby se zachovaly klenuté sklepy a svislé nosné konstrukce v přízemí. Průjezd byl podle dochovaných otisků sklenut valenou klenbou s pěti páry styčných výsečí, jejíž paty dosedaly na tesané pískovcové a zřejmě bohatě profilované konzoly. Stěny průjezdu členilo celkem 9 renesančních portálů situovaných na osu místností. Portály měly jednotnou podobu, byly obdélné s nadsvětlíkem s renesanční profilací s lištou a profilovanou nadpražní římsou. Oba boční trakty měly zrcadlově symetrickou dispozici podle střední hloubkové osy. V každém traktu byly 3 prostory, za nimiž při dvorní stěně následovala schodiště do obou sklepů a do patra. V čele obou traktů při průčelí do náměstí byly situovány místnosti na půdoryse blížícím se čtverci o rozměrech 6 x 6,5 metru sklenuté neckovou či klášterní klenbou s koutovými výsečemi. Do každého ze sklepů vedlo samostatné schodiště. Schodiště do západního sklepa sice zaniklo, ale jeho existenci dokládá mimo jiné i původní špaleta s částečně dochovaným renesančním ostěním okna v dvorní stěně. Pozoruhodnou součástí pozdně renesančního domu byly sklepní prostory probíhající na celou hloubku domu. Prostorová dimenze sklepů a existence shozů na straně do náměstí mohou poukazovat na provoz související s živností v daném případě pravděpodobně se sladovnictvím. Z renesančního průčelí do náměstí se jako jediný architektonický prvek zachoval kamenný bosovaný půlkruhový portál vjezdu. Typ bosovaného portálu se střídajícími se delšími a kratšími bosami byl hojně používán v době rudolfínské na stavbách královské komory. Za nejpravděpodobnější období výstavby domu pokládáme na základě rozboru stavby závěr 16. či počátek 17. století. Z mladších přestaveb je zajímavá existence hrázděných příček dendrochronologicky datovaných kolem roku 1666, které jsou ojedinělým dokladem typu konstrukce z obnovy městských domů po třicetileté válce.