Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jiří Slavík
Náchodský kostel sv. Vavřince – poznatky z obnovy interiéru

In: Průzkumy památek 2/2013, ročník 20, str. 123-134

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: V průběhu obnovy spodní části omítek interiéru děkanského kostela sv. Vavřince v Náchodě v letech 2010 a 2011 došlo ve dvou etapách k provedení operativního průzkumu a dokumentace. Souběžně s první etapou proběhl v presbytáři záchranný archeologický průzkum. Přitom byly potvrzeny nedávno publikované hypotézy o vyšším stáří jižní věže a byla získána suma dalších informací, pozměňujících a doplňujících dosavadní představy o stavebním vývoji, podobě a vybavení chrámu.
Součástí stavebních prací byla výměna podlahy v presbytáři. Přitom bylo zjištěno, že patu vítězného oblouku zdůrazňuje profilovaný pískovcový sokl. Ke zvýšení podlahy došlo zřejmě v průběhu novověku. Přitom byly vyzdviženy i portály sakristií a epitaf Smiřických, osazený při jižní stěně. V odkrytém zdivu presbytáře se podařilo dále zdokumentovat zazděný novověký vstup z jižní strany a dodatečné osazení pozdně gotického sanktuaria, v jehož obezdívce byly mimo jiné použity i cihly vysokého formátu. Sanktuarium zřejmě zaujalo místo staršího, stopy dalších výklenků nebyly zjištěny. V severní špaletě vítězného oblouku byl odkryt velmi drobný dodatečně vysekaný půdorysně pravoúhlý výklenek s nadpražím ve tvaru lomeného oblouku. Na jižní straně vítězného oblouku z lodi bylo zjištěno ryté kvádrování.
V severní sakristii se podařilo zdokumentovat zbytky soklu severní strany presbytáře a opěráku. Severní věž zřejmě byla připojena dodatečně, na což upozorňuje i její odstoupení od presbytáře. Podle písemných pramenů stavbu věže financovala městská obec v období kolem roku 1550.
K nejzajímavějšímu objevu došlo v západní části lodi, jejíž řádkové kamenné zdivo střídá svislý pás nelícovaného zdiva se zlomky cihel a dále k západu pokračuje zdivo smíšené, provázané s pilířky klenby a kruchty. K prodloužení a zaklenutí lodi a vestavbě dvouramenného kůru došlo zřejmě při přestavbě datované k roku 1550. Tuto dataci podporuje i nové čtení letopočtu na erbovní desce Albrechta Smiřického ze Smiřic a Doroty z Hazmburka, osazené nad vchodem do lodi ze západní předsíně. Dřívější čtení letopočtu 1570 by posouvalo stavební akci do období po smrti Albrechta Smiřického ze Smiřic.
Pozornost byla věnována i náhrobníkům osazeným v severní stěně západní předsíně. Lépe dochovaný nápisový a erbovní náhrobník z roku 1591 kryl až do r. 1894 hrob Doroty Voračické z Paběnic, manželky příslušníka dvora Smiřických ze Smiřic Viléma mladšího Voračického z Paběnic. Z druhého náhrobku se zachoval pouze fragment horní části s částí reliéfu ženské postavy, reliéfním nápisem po obvodu a dvojicí erbovních štítků. Podařilo se přečíst větší část nápisu, datovaného k roku 1538. Erby z vývodu (zkroucené beraní rohy, břevno) ukazují, že se mohlo jednat o manželku či dceru Petra Bukůvky z Bukůvky, pernštejnského úředníka doloženého v Náchodě v letech 1534-1549. Fragment náhrobníku byl pravděpodobně vyzdvižen v 50. letech 20. století z hlavního oltáře.
Rozsahem nevelká dokumentační akce tak dovolila shromáždit zajímavou sumu údajů ke stavebnímu vývoji kostela a jeho výbavě a dokazuje tak oprávněnost a nezbytnost provádění operativních průzkumů a dokumentace historických staveb.