PT Journal
AU Novacek, K
   Razim, V
   Ebel, M
TI Opevneni mesta Tachova
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 51
EP 94
VL 11
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200402-0003.php
SN 12121487
AB Tachov lezi nedaleko zapadni ceske hranice, na dalkove ceste mezi Prahou a Norimberkem. Strategicky vyznam mista ukazuje zdejsi zemepansky hrad, dolozeny mezi dulezitymi pohranicnimi body jiz ve tretine 12. stoleti. Hrad zaujimal temeno nizkeho pahorku v udoli reky Mze, ve stoupajicim terenu severne od neho se rozkladalo jadro podhradni osidleni, k nemuz nepochybne patril take dochovany kostel sv.Vaclava. Tento prostor byl pak castecne zahrnut do obvodu mesta, ktere zde podle neprimych zprav vzniklo za vlady Premysla Otakara II. (1253-1278).Napadne maly pudorys mesta o rozloze asi 5,5 ha ma takrka kruhovy tvar, na jihozapade poruseny arealem hradu. V nejvyssim bode silne svazite plochy mesta byl tesne u severni casti opevneni umisten novy farni kostel Nanebevzeti P. Marie, jehoz mohutna zapadni vez slouzila jako mestska hlaska. Soucasne badani jej poklada za novostavbu ze 3. ctvrtiny 14. stoleti, ktera nemela na tomto miste zadneho predchudce. Tim byl farni kostel sv. Vaclava, ponechany pri stavbe hradeb prekvapive vne mestskeho arealu. Zanikly klaster karmelitanu, zalozeny Karlem IV. roku 1351, lezel v mistech pozdejsiho domovniho bloku mezi namestim a hradem.Stary zemepansky hrad prodelal podle dosavadniho vyzkumu vyznamnou prestavbu v 1. polovine 13. stoleti. Z teto faze byla v dnesnim zamku rozlisena predevsim okrouhla dispozice hradu, jejiz opevneni v jadru tvoril sypany val, vyuzivajici masy materialu z valu rane stredovekeho obdobi. Podle archeologickeho vyzkumu vyrostla teprve za Premysla Otakara II. uvnitr opevneni volne stojici valcova vez, jejiz hranolova soklova cast byla castecne vystavena z bosovanych kvadru. Autori teto studie nesouhlasi s dosavadnim tvrzenim (T. Durdik), ze hrad diky svemu valovemu opevneni, na jehoz temeni stala zdena hradba, patri k reprezentantum (dokonce hlavnim) tzv. hradu prechodneho typu. Zdejsi vyuziti valoveho telesa jako zakladniho prvku obvodoveho opevneni primo navazalo na predchozi rane stredovekou formu a hmotu fortifikace, a proto hrad nelze pokladat za svebytny doklad dobovych vyvojovych trendu.Hrad s mestem jsou v pisemnych pramenech poprve zmineny priblizne k roku 1285, avsak v drzeni Alberta ze Zeberka, ktery zde puvodne zrejme zastaval urad purkrabiho. Pravem se predpoklada, ze Albert vyuzil oslabeni kralovske moci po bitve na Moravskem poli (1278) nebo jiz pred ni a uzurpoval kralovsky majetek i s mestem. Nektere zpravy vsak nevylucuji zaroven priznivejsi hodnoceni Albertovy ulohy, vcetne jisteho podilu na pocatecnim budovani ci dokonce lokaci mesta (Albert byl slechtic misenskeho puvodu, pusobici v prostredi ceskeho kralovskeho dvora, k roku 1277 dolozen take jako purkrabi v Kadani). Nutnost postupovat pri revindikaci kralovskeho majetku obezretne byla zrejme hlavni pricinou toho, ze se teprve roku 1297 podarilo krali Vaclavu II. po letech usili ziskat Tachov zpet ke korunnimu majetku. Zde vsak Tachov nezustal dlouho, nebot jiz roku 1310 jej Jan Lucembursky zastavil na radu let Jindrichu z Lipe. Po dalsi zastave se Tachov zpet ke korune vratil az diky zasahu Karel IV., ktery mestu prikladal velky vyznam v souvislosti se svymi majetkovymi a politickymi zajmy za hranicemi (budovani rozsahle soustavy len, zvane Nove Cechy). Vyznamnou roli hranicniho mesta si Tachov podrzel po cely stredovek, po husitskych valkach byl vsak jiz takrka trvale ve slechticke zastave a jeho rozvoj stagnoval.Tachovske mestske hradby patri k nejlepe dochovanym dilum sveho druhu nejen v Cechach, ale take v prilehlem Bavorsku. S vyjimkou bran a vnejsich terennich prvku zustaly stat temer v cele sve puvodne delce, vcetne rozhodujicich stavebnich detailu. Zakladni slozkou fortifikace je hradebni zed, vybudovana z lomoveho kamene. V dolni partii je 140-150 cm silna a smerem vzhuru se postupne zuzuje asi na 110 cm. Horni tretina vnejsiho lice zdi byla pritom vyrazne sikma. Puvodni vyska zdi dosahovala cca 9-10. Rozbor vsech dostupnych pramenu a nalezy dochovanych reliktu prokazaly, ze hradebni zed nevrcholila obvyklym ochozem s predprsni zidkou, ale byla zakoncena pouze pultovou striskou, sklonenou smerem do mesta pod uhlem bezmala 45°. Spodni cast strisky byla opatrena okapni rimsou z neopracovanych kamenu. Soucasti hradebni zdi byl system hranolovych vezi, otevrenych smerem do mesta. Pocet vezi lze stanovit nejspise na 28. Veze jsou velmi pravidelne rozmisteny v intervalech kolem 18-20 m a jsou dusledne provazane s kurtinami, pouze s vyjimkou nekterych partii zakladoveho zdiva, svrchnich casti kurtin a cele vychodni bocni zdi druhe veze vychodne od byvale Risske brany, prilozene ke kurtine na sparu (casovy odstup zde vsak nelze urcit). Smyslu neprovazani hornich casti kurtin s vezemi se lze jen dohadovat. Patrne bylo remeslne vyhodnejsi korunni strisku tvarovat samostatne, bez vazby se zdivem veze, nebot se zde pracovalo s vetsi peclivosti a s drobnejsim kamenem. Zaroven bylo mozno teprve po dokonceni vezi co nejvyhodneji stanovit sklon hrebene kurtin a v pripade budouciho poskozeni ci castecne destrukce sla horni cast zdi snadneji opravit a opetovne vyzdit. Zajimava je rovnez otazka, zda se timto opatrenim nesledovala moznost korunni cast kurtin operativne ubourat a nahradit ji drevenym ochozem. Podle dochovanych stop a starych snimku prevysovaly veze korunu kurtin zhruba o 3 az 3,5 m. Vnitrek vezi byl tramovymi stropy rozdelen na prizemi a 3 patra, z nichz horni (nejspise nezastresene) jiz vymezovala pouze slabsi predprsni zidka s cimburim. Na zadne z vezi nejsou prokazany puvodni strilny, k aktivni obrane tedy slouzilo jen horni podlazi s cimburim.Podstatne mene informaci mame k dispozici pri pokusu o rekonstrukci zaniklych bran, ktere zname jen z mapy stabilniho katastru z roku 1838 a z nekolika nepresnych mestskych vedut. Jen Horni brana byla pred zborenim roku 1871 vyfotografovana. Tachov mel tri prujezdni vezove brany. Horni brana byla ve shode s hradebnimi vezemi puvodne na mestske strane otevrena. Vnejsi lomeny portal prujezdu byl uzaviran padaci mrizi, ktera se nejspise pohybovala na pruceli veze brany mezi dvema radami kamennych haku. Dosavadni poznatky nasvedcuji absenci parkanu. Pred hradbou byl tedy jen prikop a vnejsi val. Velmi omezena byla modernizace hradeb po husitskych valkach. Brany byly rozsireny o dlouha predbrani, ktera se vyvijela v nekolika fazich. S absenci parkanu souvisi doplneni hradebnich vezi o drobne klicove strilny, dolozena je tez jedna basta pred vezi c. 19. Na predmestich bylo vybudovano nekolik predsunutych bast, ktere mely eliminovat nevyhody udolni polohy mesta a hradu.Nejzajimavejsi je problematika stavebni podoby hradeb a jejich vztahu k pocatkum mesta. Jiz pri prvnim pohledu na plan mesta zaujme pozornost mala delka hradebni zdi, ktera vymezila neobycejne tesny areal, ackoli charakter terenu by umoznil bez markantnich nesnazi vymerit mesto podstatne vetsi. V komparaci s jinymi mesty zrejme ojedinele je ponechani farniho kostela sv. Vaclava tesne pred hradbami, prestoze k tomu neni zrejmy zadny prakticky duvod a ve meste nejspise nebyla jina svatyne. Tento krok pokladali Tachovsti brzy za nevyhodny, a proto pozdeji pristoupili k vystavbe noveho farniho kostela uvnitr hradeb. Slohova prislusnost noveho kostela do doby Karla IV. je dulezitym meznikem pro uvahy o stari hradeb. Lze si totiz jen stezi predstavit, ze by ve sve linii hradby vyrostly nedlouho pred timto obdobim, namisto toho, aby byl do jejich obvodu pojat kostel sv. Vaclava. Je proto velice pravdepodobne, ze kamenne hradby byly vystaveny podstatne driv a ze v dobe zameru poridit mestu vetsi kostel uvnitr opevneni nedoslo k zacleneni svatovaclavskeho okrsku, patrne z duvodu ekonomicke narocnosti rozsireni hradeb nebo kvuli predmestske zastavbe, kterou by bylo pritom nutno odstranit.Vse nasvedcuje tomu, ze prave maly rozsah hradebniho prstence je jednou z vyznamnych indicii jeho relativne raneho vzniku, k nemuz se priklani take interpretace dosavadnich archeologickych vyzkumu. Tachovske hradby byly v poslednich triceti letech predmetem intenzivni archeologicke pozornosti. V letech 1978-2002 byla stratigrafie hradby studovana na zhruba 30 pricnych rezech, dokumentovanych pri nejruznejsich prilezitostech a v ruznem rozsahu. Tyto vyzkumy prinesly ojedinely objem dat k zakladovym pomerum, chronologii i mladsimu stavebnimu vyvoji hradebniho systemu. Zaklady hradby - s vyjimkou useku mezi 3. a 4. vezi v severozapadni casti - nejsou zapusteny do geologickeho podlozi, nybrz do sterilnich, premistenych svahovin (v severni a vychodni, zcasti zapadni casti), nebo do tmavych, jilovitych sedimentu s vyraznym organickym obsahem (v jizni casti). Sterilni premistena souvrstvi byla predchozim badanim pokladana za zplanyrovany pozustatek valoveho opevneni predchazejiciho hradbam. Tato hypoteza se nezda byt plne v souladu s terenni dokumentaci, spise je pravdepodobnejsi, ze souvrstvi vzniklo deponovanim zeminy vytezene z prikopu v dobe vystavby hradeb. Na jizni strane sledovala hradebni linie terenni zlom mezi levobrezni terasou Mze a jejim polozaplnenym, mocalovitym aluviem, ktere v predlokacnim obdobi i pozdeji plnilo funkci prirozene prekazky. Ze stratigrafickych souvislosti a relativni chronologie je zrejme, ze hradby musely vzniknout kratce po lokaci mesta a ze jejich vystavbe predchazela likvidace tezko specifikovatelne predlokacni zastavby v jizni casti mesta. Soucasne ci kratce po stavbe hradby vznikla podel celeho jejiho obvodu 2-2,5 siroka hradebni ulicka. K absolutnimu datovani hradeb bylo mozno pouzit malo pocetne keramicke soubory ze sondy I a IV na parcele c. 379 (obr. XX) a ze sondy 1 na parcele c. 368 (obr. XX), v kombinaci se stratigrafickym rozborem. Pri jejich srovnani s keramikou 12.-14. stoleti v sousednich regionech byla konstatovana vysoka mira podobnosti s keramikou chebskou (obr. ) a hornofranckou, zatimco s keramickou oblasti podunajskou sdili tachovska keramika jen zakladni morfologicke a vyvojove rysy. Detailnejsimu srovnani vsak brani nedostatek v uplnosti publikovanych nalezovych kolekci, pochazejicich ze stratifikovanych situaci na bavorske strane Ceskeho lesa. Jiz v predlokacni tachovske keramice, datovane ramcove do 2. poloviny 12.-1. poloviny 13. stoleti, se objevuji tvarove prvky, jejichz puvod nelze odvodit z vyrobnich tradic ceskeho vnitrozemi. Podil techto prvku dosahuje maxima v souborech blizkych kolem zalozeni mesta, v dobe, kdy predpokladame take vznik hradeb, tj. v prubehu 2. poloviny 13. stoleti.Pohlizime-li na kralovske mesto Tachov a jeho hradby jako na dilo pozdne premyslovskeho obdob, nelze se vyhnout predevsim otazce po skutecne pricine neobycejne male vymery arealu mesta. Maly oval tachovskych hradeb se vymyka miram soudobych lokatorskych del kralovskeho vlastnika sve doby, ktera jiste vychazela z urciteho predpokladu rozvoje mesta v budoucnosti.Jako vysvetleni zrejme neobstoji moznost omezeni spletitymi majetkovymi pomery na predhradi, nebot je z pramenu dostatecne znamo, ze panovnici dokazali v takovychto pripadech prosadit svuj zamer. Slibnejsi muze byt hypoteza, ze skromny, jiz brzy nedostacujici rozsah hrazeneho mesta odpovidal moznostem Alberta ze Zeberka, ktery uzurpoval Tachov po radu let v klicovem obdobi jeho pocatku, a ktery tak mohl zasadne ovlivnit vysledek mestske lokace. Naproti tomu je vsak treba pristupovat opatrne k hypoteze, ze by Zeberk mesto na podnozi kralovskeho hradu zakladal vlastne jako svuj majetek, bez urcujiciho vlivu primarnich zemepanskych prav, o kterych svedci zminene listiny z doby pred koncem 13. stoleti.V uvahu proto zrejme pripada take moznost, ze pri vytyceni ovalnych hranic mesta a vystavbe hradeb slo o cileny zemepansky podnik s akcentovanym fortifikacnim smyslem, v nemz perspektivy organismu mesta a jeho obyvatel byly odsunuty "alespon prozatim" na vedlejsi kolej. Nelze podcenit nevyhodnou polohu hradu, pro jehoz obranyschopnost bylo dobre opevnene predhradi prave v rozsahu mesta rozhodujici. Je zde tedy otazka, zda se nepredpokladalo pozdejsi rozsireni hradeb, k nemuz pak jiz z vyse predpokladanych duvodu nedoslo. Je treba zduraznit, ze fortifikacni vyznam Tachova nebyl dan pouze dlouhodobe, jeho polohou pri zemske hranici, cemuz odpovidalo take zrizeni manskeho systemu, ale nepochybne kratkodobe prudce vzrustal v obdobi strategickych valecnych operaci v regionu. Upozornit je treba zejmena na rok 1266, kdy Premysl Otakar II. razne anektoval tesne sousedici Cheb a zaroven podstoupil jiz treti valecny konflikt s bavorskymi Wittelsbachy na jejich uzemi. Je pravdepodobne, ze Albert ze Zeberka byl rozhodujici, kralem poverenou osobou, ktera ridila zasadni kvalitativni premenu Tachova prave nekdy v tomto obdobi.Podle dosavadnich vysledku vyzkumu je treba spojovat vystavbu kamennych hradeb bud s obdobim vlady Vaclava II. (1283-1305), ktery Tachov ziskal zpet do prime zemepanske drzby k roku 1297, nebo jiz s obdobim drzby Albertem ze Zeberka. Nejen s celkovymi trendy vyvoje mestskeho fortifikacniho stavitelstvi, ale i primo s Albertovou osobou by mohlo souviset uplatneni v Cechach pomerne vzacneho typu hradby bez ochozu, s korunni striskou. I kdyz vyskyt tohoto typu opevneni je na nemeckem uzemi znacne siroky - od Frank pres Durynsko a Misensko do Luzice, Branibor a Meklenburska - je pozoruhodny Albertuv puvod a vztah k Misensku. Presnejsim zaverum brani take skutecnost, ze zadne opevneni tohoto typu nestoji v cele zapadni polovine Cech, ani v blizsim nemeckem sousedstvi.
ER