PT Journal
AU Kroupa, P
TI Hrad Novy Hradek u Znojma
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 95
EP 114
VL 11
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200402-0004.php
SN 12121487
AB Hradek lezi na skalnatem hrebeni nad rekou Dyji (okres Znojmo). Roku 1358 (nebo kratce pred) zde, ve svem loveckem reviru, zacal moravsky markrabe Jan Jindrich budovat lovecky hradek a roku 1358 legalizoval drzbu kopce s rozestavenym hradem. Roku 1403 presel objekt do slechtickeho drzeni a novi majitele, rod Eitzingeru hrad k novym ucelum (rodove sidlo) rozsahle prestavel. Stavebni vyvoj Noveho Hradku ukoncila tricetileta valka, kdyz jej roku 1645 dobyli a destruovali svedsti vojaci. Od te doby byl vyuzivan pouze prilezitostne a pozdejsi upravy vyrazneji neovlivnily jeho vzhled. Po vetsi cast druhe poloviny 20.stoleti se zricenina nachazela v nepristupnem pohranicnim pasmu, dnes lezi v chranenem pasmu Narodniho parku Podyji. Diky dlouhodobe absenci zasahu lidskych rukou predstavuje velmi zajimavy doklad stredovekeho stavitelstvi s radou autentickych stavebnich konstrukci.Stavebne historicky pruzkum objektu se opira, vedle historickych resersi, predevsim o vysledky rozsahleho dendrochronologickeho pruzkumu (53 odebranych vzorku starych drev). Markrabeci hradek mel podobu dvou soustrednych, zalamovanych ovalu (vnitrni delka vnejsiho ovalu 50 metru, vnitrniho 25,75 metru, vnitrni sirka 14 metru). Hradebni zdi jsou v pate siroke od 170 do 190 cm, v celnych obloucich zesilene na 285 cm na vychodnim a na 395 na zapadnim konci. Nahoru se hradebni zdi mirne zuzuji. Zbytky puvodniho leseni datuji stavbu na prelom 50.a 60.let 14.stoleti.Prestavbu na Eitzingerovske rodove sidlo datuji pouzita dreva do konce 20.let 15.stoleti. Zacala vestavbou tri kamennych budov do vnitrniho ovalu starsiho hradu (charakter predpokladane starsi vnitrni zastavby neni bez archeologickeho pruzkumu zrejmy) a v letech 1432/33 a 1434 pokracovala rozsirenim hradniho arealu na jiznim svahu (hranolova vez otevrena do dvoupatrove budovy), predpokladanym prohloubenim starsiho sijoveho prikopu pred hradem, vcetne postaveni novych vstupnich bran (starsi byly zazdeny). Roku 1438 se vychodne od hradu zacala stavet v predsunute pozici u prijezdove cesty vysoka trictvrtevalcova vez s hradbou. V roce 1456/57pak severne od predsunute veze prokopali skalu a nad prokopanym koridorem postavili dvoupatrovy obdelny palac, spojeny s vezi. Kratce na to doslo ke zmene planu (zmena dolozena neprovazanim zdiva) a v lete roku 1459 pripojili na zapadni strane budovu, jiz uzavreli dispozici na ctyrkridlou.Markrabeci lovecky hradek souvisi s problematikou tzv. plastovych hradu (Mantelmauerburg). V ceske odborne literature stoji vedle sebe dve teze vzniku hradu bez utocistne veze. Podle D. Menclove slo o funkcni diferenciaci obytnych a obranych funkci hradu na pocatku 14.stoleti. S prenesenim aktivni obrany z velke veze (bergfritu) na cimburi ochozu rozvinuteho plaste hradu doslo k poklesu fortifikacniho vyznamu bergfritu a jeho vypusteni z dispozice. P. Bolina uvazuje o vzniku teto dispozice v ramci evoluce starsich hradist, kdyz jejich valova opevneni nahradily v 13.stoleti zdene hradby a tim vznikla nova hradni dispozice. Fortifikacni architektura se v zasade nevymykala ostatni architektonicke produkci, a proto vedle jeji utilitarity musime zvazovat take jeji funkci reprezentativni. Pri absenci pisemnych zprav se muzeme otazky spolecenskeho statutu hradu bez velke veze dotknout pouze neprimo, poukazem na jejich velke rozsireni od posledni ctvrtiny 13.do treti ctvrtiny 14.stoleti. Nejcastejsimi stavebniky teto dispozice byly v Cechach a na Morave vyznamne slechticke rody. Z hlediska symbolickeho vyznamu je proto napadne, ze velka vez prestala byt symbolem spolecenskeho postaveni slechtickeho stavebnika. Tato skutecnost mohla ve vyznamove rovine souviset s tim, ze vez v te dobe ve stredni Evrope "usurpovali" mestane. Brana v podobe velke veze na okrajich opevnenych mest jako realita a v erbech jako atribut, manifestovala zdarilou emancipaci jejich stavu. Tato vyznamova zmena atributu "vez" pravdepodobne hrala, vedle poklesu strategickeho vyznamu veze, velkou roli pri zmene konceptu novostavby slechtickeho opevneneho sidla na konci 13. stoleti.
ER