PT Journal
AU Grossova, A
TI Pamatky slezskeho zlatnictvi 17. a 18. stoleti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2020
BP 59
EP 72
VL 27
IS 1
DI 10.56112/pp.2020.1.05
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-202001-0005.php
DE liturgicke nadoby a nacini - zlatnictvi a stribrnictvi - baroko - Slezsko - Vratislav - Nisa - Lehnice - Opava - Martin Voglhund - uzite umeni - umelecke remeslo - 17. a 18. stoleti
SN 12121487
AB Mimoradnou kategorii zlatnicke vyroby predstavuji liturgicke predmety a jina cirkevni preciosa. Mnozstvi jedinecnych, historicky cennych dokladu tohoto remesla, vsak padlo za obet josefinskym reformam, kdy, v 80. letech 18. stoleti, bylo zruseno mnozstvi klasteru a poutnich kostelu, a pozdeji znamym financnim opatrenim cisare Frantiska I. (1792-1835), ktery se v letech 1806-1807 a 1809-1810 snazil odvratit statni bankrot pokrytim dluhu pomoci povinnych odvodu velkeho mnozstvi historicky cennych predmetu z drahych kovu ve vlastnictvi obyvatelstva a cirkve v rakouskych i ceskych zemich. I presto dochovany zlomek historicke zlatnicke produkce, vzniknuvsi pred rokem 1800, svedci o mimoradne kvalite a remeslne zrucnosti zlatnickych mistru, pusobicich od stredoveku v zemich Koruny ceske, k nimz prinalezelo i Slezsko. Soucasna krajska uzemni cleneni vsak nerespektuji starobyle zemske hranice, coz bylo v roce 2018 hlavni pricinou prirazeni kulturnich pamatek vasa sakra z nejsevernejsiho vybezku Olomouckeho kraje, nyni v okrese Jesenik pri hranici s Polskem, do systematicky provadeneho plosneho pruzkumu dochovanych baroknich liturgickych predmetu z drahych kovu, uskutecnovaneho na uzemi Moravy od roku 2015. Je to oblast, historicky nalezici Niskemu knizectvi, ktera po ukonceni prvni slezske valky s Pruskem v roce 1742 pripadla habsburske monarchii. Po uzavreni vratislavskeho miru v cervnu tehoz roku, zustal Korune ceske jen nepatrny dil slezskeho uzemi, nesouci oznaceni Ceske (od roku 1848 Rakouske) Slezsko. Vetsina zkoumaneho barokniho liturgickeho nacini na Jesenicku byla opatrena puncy, jednoznacne urcujicich slezskou provenienci, vcetne vyrobce, coz nam poskytuje mimoradnou prilezitost k seznameni se s remeslnou kvalitou i jistymi formalnimi odlisnostmi produkce slezskych zlatniku. V textu prezentovane artefakty jsou prohlaseny za kulturni pamatky Ceske republiky a nalezaji se na uzemi "Stredni Moravy", coz je umely celek, vytvoreny zejmena pro statisticke ucely Evropske unie, sdruzujici Olomoucky a Zlinsky kraj. Nejvetsim poctem praci jsou v textu zastoupeni nisti zlatnici, kteri odtrzenim Slezska od Koruny ceske prisli, zejmena mezi rimskokatolickym duchovenstvem, o mnoho vyznamnych odberatelu z prihranici Moravy. Nejstarsim predmetem tohoto souboru je pozlacena stribrna monstrance z Jeseniku, zhotovena, dle znaceni na noze i ostensoriu, pocatkem 17. stoleti niskym mistrem Balthasarem Ruprichtem (cinny 1585 - po 1616), dle pripisu na noze darovana roku 1610 farnimu kostelu v Jeseniku. Jak Edmund Wilhelm Braun, tak Erwin Hintze ji uvadeji jako charakteristicky priklad pretrvavajici goticke estetiky ve slezskem zlatnictvi i po roce 1600. Hintze navic poznamenava, ze vzezreni "tabernaklu" tvorene gotickymi fialami muze svadet k dataci o temer 80. let starsi, nez uvadi donacni napis. Prezivani gotickych i renesancnich forem v pracich slezskych zlatniku je zrejme az do 1. tretiny 18. stoleti, coz doklada trojice kalichu z Jesenicka. Prvni dva, v majetku farnosti ve Zlatych Horach, zhotovili v 70. a 80. letech 17. stoleti nissti zlatnici Hans Nonnerdt (cinny 1665-1692) a Heinrich Leopold Lieber (cinny 1681-1693). Oba maji podstavu resenou radialni kompozici sesti okruznich laloku, vychazejici z pozdne gotickych forem prelomu 16. a 17. stoleti, nodus a dekorativni kos s kupou jsou jiz barokni, podobou inspirovane soudobymi jihonemeckymi vzory. Treti, z kostela sv. Tomase v Dolnim Domasove, vyrobeny mezi lety 1727 a 1729 vratislavskym mistrem Johanem Samuelem Andreasem (mistr 1726, + 1768), je, vzdor dobe vzniku, vzezrenim renesancni praci - jeste goticky koncipovana, sestilalocna odstupnovana podstava a nodus zdobeny jemne tepanym renesancnim ornamentem. V tvorbe slezskych zlatniku prelomu 17. a 18. stoleti sledujeme i vyrazny vliv produkce jihonemeckych, zejmena augsburskych zlatniku. Prikladem jsou prace jednoho z nejvytizenejsich niskych mistru obdobi baroka - Martina Voglhunda (cinny 1699-1741), ktery dokazal soudobe jihonemecke predlohy pretvorit ve vlastni osobity styl (napr. typicky dvojdilny nodus a charakteristicky natocene andilci hlavicky), jez reprezentuje ctverice predmetu - monstrance z Bernartic u Javornika a ze Zlatych Hor a ciboria z Ondrejovic a Jesenika. Ze tvorba Martina Voglhunda nezustala bez vlivu na ostatni zlatnicke mistry v Nise, doklada monstrance z Choryne, znacena mistrovskym puncem s monogramem FH s hvezdickou v srdcitem oramovani. Poslednim predmetem zhotovenym v Nise je ciborium ze Zlatych Hor, jez je dilem zlatnika Johana Frantze Harmanna (cinny 1710-1741), ktereho Erwin Hinzte zaradil mezi hlavni predstavitele stylu rozvilinoveho a paskoveho ornamentu. Jihonemecke inspirace jsou zrejme i v provedeni kalicha z Horni Lodenice, zhotoveneho Johanem Heinrichem Oelbeerem v meste Lehnici. Mistrovstvi vratislavskych zlatnickych tvurcu doklada sluncova monstrance z Dolniho Domasova, zhotovena mezi lety 1727 a 1728 Tobiasem Schierem (mistr 1702; + 1733), ktera svym vzbuzuje presvedceni, ze svym formalnim provedenim byla inspiraci pro rokokove prace videnskych zlatniku 30. a 40. let 18. stoleti. Poslednim, zrejme nejmladsim predmetem je kalich, prevedeny do farniho kostela v Dolnim Domasove ze zruseneho kostela sv. Barbory frantiskanskeho klastera v Opave. Poskozene puncy znemoznuji urceni autora i mista vzniku, formalni pojeti vsak naznacuje praci slezskeho zlatnika, snad primo z Opavy, nebo Vratislavi. Dosud byl nalezen a urcen pouhy zlomek liturgickych predmetu z drahych kovu zhotovenych ve Slezsku, dochovanych zejmena v prihranicnich oblastech ceskych uzemi. Prezentovany soubor naznacuje radu lokalnich formalnich odlisnosti v pracich slezskych zlatniku, ktere v tvorbe jihonemeckych, ani tech pracujicich na uzemi habsburske monarchie, nenajdeme.
ER